Jako „nový ateismus“ se označuje proud přírodovědeckého myšlení s filosofickými ambicemi, jež počátkem století podnítila poměrně různorodá skupina čtyř amerických autorů, jejichž argumenty přednáška stručně představí. Intelektuálně zajímavější je však zřejmě filosofický ateismus francouzského a italského původu, který míří stejným směrem, své myšlenky však dokládá o něco důkladněji. Zápočet se uděluje v závěru semestru formou kolokvia z odpřednášených témat a alespoň jednoho titulu doporučené četby.
Úvod – „Kulturní válka“ ve filosofii?
I. Starý ateismus
§ 1 – Epikuros
§ 2 – F. Nietzsche
§ 3 – J.-P. Sartre
II. „Nový ateismus“
§ 4 – Sam Harris (Konec víry, 2004)
§ 5 – Richard Dawkins (Boží blud, 2006)
§ 6 – Daniel C. Dennett (Porušení kouzla, 2006)
§ 7 – Christopher Hitchens (Bůh není velký, 2007)
§ 8 – „Teistická“ reakce: Alvin Plantinga (V čem spočívá konflikt: věda, náboženství a naturalismus, 2011)
III. Sekulární humanismus
§ 9 – Luc Ferry (Le religieux après la religion, 2004)
§ 10 – André Comte-Sponville (Duch ateismu, 2006)
§ 11 – Michel Onfray (Traktát o atheologii, 2005)
IV. Slabé myšlení
§ 12 – „Slabé myšlení“ Gianni Vattima
§ 13 – Vattimo a Richard Rorty (Budoucnost náboženství, 2005)
Základní literatura
HARRIS, Sam: Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení [2012], Dybbuk, Praha 2017;
DAWKINS, Richard: Boží blud. Přináší náboženství útěchu, nebo bolest?, Praha 2009, 2. vyd. Citadella, Praha 2016;
HITCHENS, Christopher: Bůh není veliký: O tom, jak náboženství všechno zničí, Citadella, Praha 2018;
FERRY, Luc: Rozumět životu. Uvedení do filozofie (nejen) pro mladou generaci [2006], Rybka Publishers, Praha 2008;
COMTE-SPONVILLE, André: Duch ateismu. Úvod do spirituality bez Boha, Filosofia, Praha 2020;
RORTY, Richard; VATTIMO, Gianni: Budoucnost náboženství, Karolinum, Praha 2007.