Obecná charakteristika předmětu:
Kurs má studentům sloužit k prohlubování znalostí světových (především evropských) církevních dějin a dějin teologie, nabývaných samostatným studiem učebnic a další literatury. Proto se neomezuje na přehled dějepisné látky od počátků po novou a nejnovější dobu, ale podle možností se blíží spíše badatelské přednášce, jež pomocí hlubších sondáží pomáhá na konkrétních příkladech vnikat i do detailů obecné problematiky uchopení a výkladu historických pramenů a do současné odborné debaty.
Konkrétní témata se tudíž obměňují a mohou být volena z různých faset i epoch církevních dějin (vyloučeny nejsou ani tuzemské dějiny, pokud je uplatněna komparativní perspektiva). Přednostní význam ovšem mají následující okruhy: a) Tzv. stará církev jakožto společný základ vývoje křesťanství ve všech jeho větvích (a působení patristické tradice v pozdějších dějinách). b) Reformace jakožto určující obratník ve vývoji křesťanských církví evropského západu a směrodatné východisko protestantismu. c) Novověký vývoj jakožto genese aktuálního stavu křesťanství.
Konkrétní náplň pro tento rok:
Pokus o ucelenou rekonstrukci věrouky ústředního reformátora (M.Luthera), v systematickém řazení a zasazení do historického kontextu, s ohledem k vnitřnímu vývoji jejích článků.