"Opium lidu": Mladohegelovská kritika náboženství
„Pro Německo je kritika náboženství v podstatě ukončena.“ napsal pod vlivem četby Feuerbacha mladý Karel Marx. Toto smělé tvrzení není úplně pochopitelné bez alespoň základního pochopení hegelovské filosofie náboženství, pod jejímž vlivem (a v kritické distanci k ní) se utvářela jedna velmi vlivná, veskrze moderní filosofie člověka, tzv. hegelovská levice či mladohegelovství. Oproti předchozí osvícenské kritice náboženství, jež v málo čem vynikla nad staré epikurejství a racionalistický deismus, rodí se zde první moderní ryze humanistická (tj. nenáboženská) filosofie „člověka, který dělá náboženství“.
V semináři budou čteny a vykládány klíčové texty k tomuto významné-mu duchovnímu obratu evropské moderny: vybrané oddíly Hegelových Přednášek o filosofii náboženství (1821–1831), Feuerbachovy Podstaty křesťanství (1841) a Marxových raných textů, v nichž se zdánlivě okrajově, o to však významněji vyjadřuje k otázce kritiky náboženství a idealistické filosofie (Úvod Ke kritice Hegelovy filosofie práva, Ekonomicko-filosofické rukopisy, popř. K židovské otázce (1843–1844).