Studijní předmět uvádí problematiky nově vznikajících náboženství. Z hlediska religionistiky a sociologie náboženství ukazuje nová náboženská hnutí (tzv. sekty) v interakci s okolní společností. Je to právě tato interakce, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje způsob vzniku nového náboženství, konflikty, jimiž prochází, i rychlost a okolnosti procesu, který vede k začlenění tohoto nového mezi etablované, společensky přijímané náboženské instituce. Znalost zákonitostí a mechanismů této interakce je nezbytná pro předcházení násilné podoby konfliktů, pro prevenci vzniku jiných nežádoucích jevů a pro účinnou pomoc těm, kdo se cítí být těmito jevy znevýhodněni.
V předmětu je posluchač nejdříve uveden do kontextu náboženského života v pluralitní společnosti. Je definován pojem „nové náboženské hnutí“, popsán obvyklý model jeho vzniku a proces denominalizace, v jehož průběhu je nové hnutí začleňováno do okolní společnosti. Exkurs do sociální psychologie pomůže popsat mechanismy konverze, a tak odmítnout lidové představy o „vymývání mozku“ apod. Pomocí sociální psychologie jsou vysvětleny mechanismy oddanosti. Posluchači se dále seznamují s teorií charismatizace a s fenomény milenialismu a náboženského etnocentrismu. Pak už jsou dobře připraveni k tomu, aby porozuměli konfliktům, které provázejí proces denominalizace, jejich kategorizaci, možným řešením a dalším výstupům.