V tomto kurzu se studenti seznámí s klíčovými dějinnými podobami vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím od starozákonních a novozákonních výpovědí přes období církevních otců a středověké teologické diskuzi po období reformace a novověku. Jednotlivá paradigmata a jednotlivé modely teologické tematizace náboženské plurality z hlediska křesťanské víry budou hodnoceny a analyzovány z hlediska jejich přesvědčivých a také problematických aspektů, to vše ve vztahu ke konkrétním podobám mezináboženských vztahů a koexistence stoupenců jednotlivých náboženských tradic. Hlavními okruhy, kterými se kurz zabývá, jsou:
1) Vztah k jiným náboženstvím a pohanství v rámci Starého zákona.
2) Křesťanství v prostředí antiky.
3) Církevní otcové o výlučnosti křesťanství a hledání vztahu k okolí.
4) Od starověku ke středověku - křesťanství v setkávání s jinými kulturami.
5) Období reformace jako období hledání vlastního propria i možností dialogu.
6) Od novověku k postmoderně - od výlučnosti k hledání dialogu.
7) Možnosti dialogu a teorie dialogu v rámci oboru religionistiky.