Předmět je součástí bloku předmětů v oblasti pastorace. Třetí část se zaměřuje na obvyklé pastorační metody, které se vyvinuly v průběhu staletí a na spektrum současných pastoračních koncepcí a jim odpovídajících specifických metod.
Zejména je pozornost věnována metodám jako:
Individuální: rozhovor, duchovní doprovázení, zpověď, diskuse, katecheze, bohoslužba a využití bible v pastoraci.
Metody jsou ovšem podmíněné způsobům práce s cílovými skupinami jak v prostředí církve, tak v prostředí sociálních služeb (domovy pro seniory, hospic). Zvláštní pozornost při výuce pastorace je věnována oblastem ve veřejných institucích, jako je zdravotnictví, vězeňství či armáda. Součástí výuky je seznámení s legislativním zakotvením těchto služeb.
Jde zejména o cílové skupiny: manželství a rodina (včetně otázky rozvodů, výchovy dětí apod.) pastorace v jednotlivých životních fázích (mládež, senioři, přechodové rituály apod.) nemocní a pastorace v nemocnicích umírající a zarmoucení, pastorace v hospicích příslušníci etnických a náboženských menšin lidé se závislostmi osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a po něm pastorace pastorů pastorace v armádě.