Cílem předmětu je seznámení studenty s oborem filosofie jak po obsahové, tak po metodologické stránce.
Předmět je proto strukturován historicko-systematicky do čtyř oblastí, kdy se má student v každé z nich seznámit 1) s klíčovými autory, 2) jejich tématy a metodami a 3) s vlivem těchto témat a metod na současný způsob myšlení, především pak v oblasti teologie. Absolvent předmětu má být schopen jak základní orientace v dějinách filosofie, tak především elementární aplikace filosofických postupů a metod na další problémy a témata v rámci studia.
Struktura předmětu:
A) epistemologie 1) sofisté vs. Sókratés a Platón 2) empirismus (především Locke, dále Hume a Berkeley) vs. racionalismus (především Descartes, dále Leibniz a
Spinoza); stručně kantovská syntéza 3) fenomenologie (Husserl, Merleau-Ponty) a analytická filosofie (Vídeňský kroužek, Witgenstein) 4) postmoderní epistemologie (Lyotard, Foucault, Derrida, postmoderní epistemologie v umění)
B) filosofická antropologie 1) existencialismus (Jaspers, Sartre, Camus, Marcel) 2) filosofie dialogu (Buber, Lévinas)
C) Ontologie 1) mýtus a vznik filosofie, presokratici 2) platónská a aristotelská metafyzika 3) celek a jedinec v novověké filosofii (Hegel vs. Kierkegaard) 4) Heidegger a fundamentální ontologie
D) filosofie náboženství 1) klasická ateistická kritika (Nietzsche, Freud, Marx) 2) rozum a víra ve středověké filosofii (scholastika vs. středověká mystika, realismus a nominalismus) 3) současná filosofie náboženství (Derrida, Caputo, Halík, Kearney, Desmond)