Anotace
V rámci předmětu je představen vývoj liturgického prostoru a jeho vybavení od středověku po současnost na pražských příkladech. S ohledem na lokální situaci jde o sakrální prostory většinou římsko-katolické, ale příležitostně jsou zařazeny i kostely či modlitebny jiných křesťanských denominací. Při výuce je kladen důraz na vztah mezi historií daného liturgického prostoru a specifickými požadavky dané církve či řeholní komunity v dané době – a jeho konkrétní formou. V případě katolických kostelů je zohledněn i zvláštní význam mobiliáře a výtvarných děl jak z liturgického, tak z umělecko-historického hlediska. Požaduje se samostatná práce studentů s odbornou literaturou a schopnost kritického čtení architektury s ohledem na její osobitou funkci.
Výuka probíhá formou seminářů a exkurzí – návštěv jednotlivých liturgických prostor, jejichž výběr se každoročně z větší části obměňuje.
