Sylabus
1/ Helénizované židovství v antice („pozdní“ knihy Písma, Flavius Josephus, Filón) 2/ Židovství v pozdně antickém křesťanství (Órigenés, Jeroným) 3/ Židovství v předmoderní Evropě, ve Španělsku zvláště (od Maimonida k Terezii z Ávily) 4/ Židovství v předmoderních českých zemích (od velikonočního pogromu přes rudolfinský zlatý věk po „svatého“ Šimona Ábelese 5/ Haskala čili židovské osvícenství: Mendelssohn a Lessingův Moudrý Nathan 6/ Romantismus a objev židovství jako „přitažlivého jiného“ (Herder a orientalistické novočtení Bible, „hebrejské melodie“) 7/ Asimilované židovství a modernita, v německojazyčné kultuře zvláště (Heine, Freud, Zweig, Weininger) 8/ Katolická ambivalence antisemitismu a filosemitismu (Bloy: Spása skrze Židy; Maritain, Gertrude von le Fort) 9/ Český filosemitismus a antisemitismus národní a náboženský (Nebeský, Havlíček, Kosmák, Vrchlický, Baar, Deml) 10/ Hledání židovské identity ve věku nacionalismů: jidiš a hebrejština, asimilacionismus a sionismus (Šolem Alejchem, I. B.
Singer, Chaim Bialik, Theodor Herzl) 11/ Židovství, Rusko a revoluce (Trockij, Babel, Chagall); antisemitismus stalinský a disidentský (Solženicyn, Šafarevič) 12/ Literatura po šoa a literatura post-po šoa (Paul Celan, Philip Roth, Amos Oz) 13/ Cesty českého židovství ve 20. století (Jiří Langer, Jiří Orten, Jiří Weil, Arnošt Lustig, Karol Sidon...)
Anotace
Židovství je možno nahlížet "zevnitř", v jeho teologii, (orto)praxi a vývoji náboženském, kulturním a politickém. Tento předmět volí cestu opačnou, tedy pohled "vnější", kontextuální: Jak jsou viděni Židé a židovství (náboženské, národní, politické)ze zorného úhlu kultur a komunit většinových? Jak se Židé do nich zařazují nebo od nich oddělují? Jakou dynamikou procházejí v průběhu evropských dějin stereotypy protižidovské, nebo (vzácněji) se Židy a židovstvím sympatizující?