Sylabus
1) Úvod do problematiky
2) Cesta k atonalitě: od Wagnera ke Druhé vídeňské škole
3) Hudba v literatuře: Thomas Mann a Marcel Proust I.
4) Hudba v literatuře: Thomas Mann a Marcel Proust II.
5) Adorno a jeho reflexe vývoje moderní hudby
6) Po Schönbergovi: hudba a organizace, hudba a náhoda (Boulez, Cage, Xenakis, Stockhausen)
7) Reflexe vývoje hudby ze strany skladatelů: Boulez a Cage
8) Hudba a hluk (Varese, Schaeffer, Henry)
9) Lévi-Strauss a nové hudební směry
10) Deleuze a hudba (Ritornel)
11) Hudební sémiotika: Jean-Jacques Nattiez
12) Shrnutí, závěr, diskuse
Anotace
Tématem přednášek bude složitý vztah, který ve dvacátém století udržovala filosofie s hudební problematikou. Cílem bude tematizovat, jakým způsobem se po pravdě řečeno nepočetní (zejména ve srovnání s reflexí výtvarného umění či literatury)filosofové (ovšem nejen filosofové) pokusili reflektovat radikální změny, které dějiny hudby přinesly: atonalita, dodekafonie, znejasnění rozdílu mezi (hudebním) zvukem a (nehudebním) hlukem apod.
Pokusíme se tedy uchopit povahu těchto změn (počínaje Wagnerem a Mahlerem přes Schönberga a jeho školu až k proliferaci dalších hudebních směrů ve dvacátém století: aleatorika, témbrová hudba, konkrétní hudba apod.) a na tomto základě číst autory, kteří se k vývoji hudby podstatněji vyjadřovali. Z literárních autorů se budeme zabývat Thomasem Mannem, který v Doktoru Faustovi předkládá v tomto směru pozoruhodné úvahy, a Marcelem Proustem, který na základě určité receptivní estetiky předkládá pojetí hudby jako cesty k (uměleckému) vykoupení.
Naším tématem bude dále pochopitelně Adorno (zejména čerstvě česky vydaný Úvod do sociologie hudby, ale i další spisy), Lévi-Strauss, který ve své tetralogii Mythologica prezentuje sice kritický, ale o to pozoruhodnější pohled na nové hudební tendence, a Deleuze (jeho kapitola o ritornelu z Tisíce plošin). Postupovat se bude ale i opačným směrem: půjde o to ukázat, že problémy, se kterými se střetává sama hudba, jsou namnoze problémy, ke kterým má co říci i filosofie (otázka nutnosti a nahodilosti, svobody, prostoru atd.).
Z tohoto hlediska se naopak budeme zabývat texty hudebních skladatelů (Schönberga, Bouleze, Cage a jiných). Vše bude předvedeno názorně a s hudebními ukázkami, žádné předchozí znalosti se nepředpokládají.
Ovšem jedno varování: hudba, o které budeme mluvit a kterou budeme poslouchat, je - eufemisticky řečeno - posluchačsky nevděčná a je třeba se k ní takříkajíc posluchačsky propracovat. Hlavním předpokladem je tedy jakási nepředpojatost a otevřenost účastníků.