Anotace
Když v roce 2014 vyšly z Heideggerovy pozůstalosti jeho osobní zápisníky, rozpoutala se debata o Heideggerově
údajném antisemitismu, která šla tak daleko, že "antisemitismus" měl údajně představovat 'systematický stavební prvek' Heideggerovy filosofie, především pak jeho "myšlení z hlediska dějin Bytí" (něm. Seynsgeschichte), které poprvé systematicky rozvíjí spis "Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)" z let 1936-38. Je otázka, jak spolu opravdu souvisí ryze osobní úvahy a systematicky budované filosofické dílo? Osobní úvahy však pronáší
Heidegger v kontextu své myslitelské cesty otázky pravdy bytí, jež nejpozději od roku 1936 nabírá nový směr v podobě zmíněného "myšlení z hlediska dějin Bytí", takže není akceptovatelné vytrhovat jednotlivé věty - ať s jakýmkoli eventuálně kontroverzním obsahem - z patřičného kontextu věcného i dobového. Heideggerův spis
"Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)" zahajuje vskutku novou etapu na jeho myslitelské cestě, která se nazývá "myšlení z hlediska dějin Bytí" a je v tuzemském kontextu prakticky neznámá a nesledovaná. V kontextu
Heideggerova myšlení se jedná o druhé hlavní dílo, bez kterého je prakticky celá jeho tzv. pozdní filosofie nesrozumitelná a bez kterého nejsou korektně srozumitelné ani pasáže obsažené v tzv. Černých sešitech.
Známost obsahu tohoto spisu je v tuzemsku prakticky nulová, a tak přednáška je pionýrský počin seznamující poprvé veřejnost s tímto zásadním spisem, jehož český překlad právě vzniká a bez kterého se seriózní a kompetentní bádání zabývající se Heideggerovým myšlením prostě neobejde. Přednáška se bude věnovat pozornému a korektnímu promýšlení Heideggerových výpovědí, které úmyslně zlomyslná a jednostranně manipulativní interpretace některých současných autorů (Trawny, Di Cesare) podezřívá z antisemitismu. Kromě samotných textových pasáží z inkriminovaných Heideggerových osobních zápisníků nyní známých jako 'Černé sešity' bude tedy v centru pozornosti spis "Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)". Mělo by se ukázat, že se v
Heideggerově myšlení nic takového jako 'antisemitismus' nejen, že nevyskytuje, ale ani vyskytovat nemůže.
Záměrem přednášky je jednak demonstrace a zácvik do poctivého filosofického řemesla a korektního nakládání s filosofickými texty, jednak střízlivé promýšlení základních aspektů Heideggerova myšlení bez pathosu, zaslepeného fanatismu, předpojatosti a dogmatismu. Přednáška tak chce být lekcí z ryzí fenomenologie.
