Většina textů rozebíraných na semináři bude k dispozici v českém překladu (znalost němčiny není nutná). 1. L. Engell, J.
Vogl, „Vorwort“, in: Kursbuch Medienkultur. s. 8-12. 2. S. Krämer, „Ist eine Metaphysik der Medialität möglich?“, in: Medium, Bote, Übertragung.
Kleine Metaphysik der Medialität. Frankfurt/Main: Suhrkamp 2008, s. 20-40. 3. Ch.
Hubig, „Medialität der Technik: Strukturierte Möglichkeitsräume als System“, in: Die Kunst des Möglichen I. Technikphilosophie als Reflexion der Medialität.
Bielefeld: Transcript 2006, s.171-182. 4. D. Mersch, „Tertium Datur.
Einleitung in eine negative Medientheorie“,in: Stephan Münker, Alexander Roesler (Hg.): Was ist ein Medium, Frankfurt/M (Suhrkamp), 2008, s. 304-321. 5. „Rozhovor s Dieterem Merschem. Performativnost.
Mediální filosofie a umění“; D. Mersch, „Medialita a estetická reflexe.
Mediálně-filosofická lokalizace“ (nepublikovaný text přednášky) 6. F. Kittler, „Vorwort zu Aufschreibensysteme 1800/1900“, in: Zeitschrift für Medienwissenschaft 1/2012, s. 117-126. 7. S.
Krämer, H. Bredekamp, „Kultur, Technik, Kulturtechnik.
Wider die Diskursivierung der Kultur“, in: S. Krämer, H.
Bredekamp (vyd.), Bild-Schrift-Zahl, München: Fink 2003, s. 11-22. 8. E. Fischer-Lichte, „Für eine Ästhetik des Performativen“, in: Jörg Huber (Hg.), Kultur-Analysen, Interventionen 16, Zürich 2001, s. 21-43. 9. L.
Engell, „Medienphilosophie des Films“,in: Mike Sandbothe/Ludwig Nagl (Hg.), Systematische Medienphilosophie, Berlin: Akademie Verlag 2005, s. 283-298. 10. B. Siegert, „Weiße Flecken und finstere Herzen.
Von der symbolischen Weltordnung zur Weltentwurfsordnung“, in: Daniel Gethmann, Susanne Hauser (Hg.), Kulturtechnik Entwerfen. Praktiken, Konzepte und Medien in Architektur und Design Science, Bielefeld: Transcript 2009, s. 19-48.
Cílem kurzu je představit současné německé myšlení o médiích a medialitě, které je filosoficky relevantní s ohledem na otázku zprostředkovanosti lidské existence a světa. Kurz bude mít podobu seminární četby, jejímž prostřednictvím se seznámíme s významnými německými představiteli teorie a filosofie médií z doby nedávno minulé a současné.
Reflexe mediality na jedné straně vyvolává obtížné metodologické otázky, na straně druhé otevírá nové možnosti, jak pojmout tradiční filosofická témata, zejména ontologii a epistemologii.