Sylabus
den; čas přednáška (přednášející)
Středa 12. 2. (místnost 1036) 10:00 1. Úvodní slovo: nepřiměřená percepce básnictví; role básníka v archaickém Řecku: Músa – paměť – alétheia (Detienne). (J. Novotný) cca. 11:30 2. Struktura, kompozice a stručný obsah obou eposů; autor, místo a doba vzniku, důvody sepsání. (J. Kružík) cca. 14:00 3. Homérská kosmologie a Achilleův štít. (J. Kružík) cca. 15:30 4. Srovnání s Hésiodovou kosmogonií. (T. Holeček)
Čtvrtek 13. 2. (místnost 1036) 10:00 5. Básnická alétheia (W. Otto). (T. Holeček) cca. 11:30 6. Člověk homérského světa: vidění [pojetí vědění] – tělo – duše (Snell). (J. Novotný) cca. 14:00 7. Vztah k bohům a proto-pohyb osvobozování se člověka (Snell). (J. Novotný)
Pátek 14. 2. (místnost 1037) 10:00 8. Etika homérského člověka (até) (Snell, Dodds); prvotní podoba dialogu (Detienne). (J. Novotný) cca. 11:30 9. Il. 9, 1-420 – sláva či dlouhý život [achilleovské paradigma u Platóna]. (J. Kružík) cca. 14:00 10. Od. 11 – Nekyia, Odysseův sestup do podsvětí, kontinuita vize podsvětí od Homéra až po Danta. (J. Kružík)
Anotace
Kurs proběhne blokově ve dnech 12. 2. 2019 - 14. 2. 2019 vždy od 10:00 – 17:00 v Jinonicích a to v těchto učebnách: středa 12.2.2020 10.00-17.00 1036
čtvrtek 13.2.2020 10.00-17.00 1036 pátek 14.2.2020 10.00-17.00 1037
Cílem cyklu seminářů je představit a následně přivést studenty bakalářského studia k poučené četbě základních textů západní duchovní tradice (jako jsou Starý a Nový zákon, Epos o Gilgamešovi, Homérovy eposy, Hésiodova Theogonie, ale též i
Dantova Božská komedie či dílo Miltonovo, Goetheho a dalších), jejichž adekvátní znalost je začasté podmínkou sine qua non pro porozumění primárně filosofických textům ale též i pro celkovou kulturní orientaci humanitního vzdělance. Metoda kursu je primárně hermeneutická, kdy umění intepretace odemyká duchovní a mentální svět, který je nám v jistém ohledu blízký, jelikož z něho náš svět vychází, ovšem který je zároveň dějinně, nábožensky i kulturně cizí, vzdálený, a v mnoha ohledech principiálně odlišný; současné podržení obého pak umožňuje zahlédnout nesamozřejmost a nedefinitivnost světa našeho, a lépe porozumět údělu člověka Západu, to jest svému vlastnímu údělu.
