1) Jak vzniká výklad historické události, jevu, epochy a proč jsou možnosti výkladu různé až protichůdné.
2) Rozbití Československa v předvečer II. světové války. Měli jsme se bránit? Mnichov a jeho evropské kontexty i důsledky.
3) II. republika jako pohřbívání demokracie. Bod zlomu vývoje pro další půlstoletí? Diskuse historiků, politiků a žurnalistů.
4) Okupace Československa a její nadnárodní dimense.
5) Problém kolaborace v evropském kontextu. Ekonomické vysátí českých zemí nacisty. Problém specifiky českého odboje – doma i v exilu.
6) Role kultury a vzdělanosti v okupované zemi.
7) Význam existence protektorátní vlády jako posledního „štítu“ okupované společnosti. Srovnání do východní a jihovýchodní Evropy.
8) Povstání a osvobození vlastními silami: odbojáři kontra velmoci.
9) Vyhnání a transfer Němců.
10) Utváření poválečné Evropy do mocenských bloků: dobrovolnost rozhodování české společnosti o vlastním osudu.
11) Kulturní a nekulturní dědictví protektorátních let v turbulencích p ředúnorové epochy.
12) Únor 1948 a jeho evropská dimense. Literatura: Bude průběžně zpřístupňována během kursu
Přednáška se zaměří na události, procesy a situace, které měly zásadní nebo dokonce zlomový charakter pro nacistické rozbití Československa, trauma II. republiky, roky nacistické okupace a poválečné rekonstrukce republiky, proměny české společnosti od počátku války až po komunistický puč. Tematizován je stát i jeho multinacionální společnost.
Cílem kursu je ukázat mezinárodní dimenzi, podmíněnost a kontext těchto momentů a zároveň objasnit, proč jsou tyto události a jejich průběh v českém i zahraničním dějepisectví líčeny nejednou diametrálně odlišně.