Úvod do historie II.

Sylabus

ZÁKLADNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY K ÚVODU  DO  HISTORIE II.      1/ POLITICKÉ INSTITUCE ANTICKÉHO ŘECKA    2/ POLITICKÉ INSTITUCE ANTICKÉHO ŘÍMA    3/ LENNÍ SYSTÉM   4/ STAVOVSKÝ SYSTÉM    5/ ABSOLUTISMUS    6/ STŘEDOVĚKÁ MĚSTA    7/ PODDANSTVÍ A NEVOLNICTVÍ    8/ HOSPODÁŘSVÍ VE STŘEDOVĚKU A RANNÉM NOVOVĚKU    9/ POPULAČNÍ VÝVOJ A DĚJINY RODINY    10/ KŘESŤANSTVÍ A CÍRKEV DO 16. STOLETÍ    11/ KATOLICKÁ CÍRKEV PO TRIDENTSKÉM KONCILU     12/ EVROPSKÁ REFORMACE    13/ HUMANISMUS A RENESANCE    14/ OSVÍCENSTVÍ    15/ SEKULARIZACE    16/ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE A URBANIZACE    17/ NÁRODNÍ HNUTÍ A FORMOVÁNÍ MODERNÍCH NÁRODŮ    18/ LIBERALISMUS A FORMOVÁNÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI    19/ TOTALITNÍ REŽIMY 20.STOLETÍ          

                            LITERATURA  K ÚVODU  DO  HISTORIE  

Lesley Adkins - Roy A.Adkins, Starověké Řecko. Encyklopedická příručka, Praha 2011 (vybrané pasáže);  

Lesley Adkins - Roy A.Adkins, Antický Řím. Encyklopedická příručka, Praha 2012 (vybrané pasáže);  

D.Miller, J.Coleman, W.Connolly, A.Ryan, Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Praha 2000: heslo LIBERALISMUS, SOVĚTSKÝ KOMUNISMUS, FAŠISMUS, NÁRODNÍ SOCIALISMUS;  

Fernand Braudel, Dynamika kapitalismu, Praha 1999, s.26-46;  

Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku III, s. 13-43;  

Ludmila Fialová a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996, s.43-49 a 93-100;  

Pavel Floss, Proměny vědění, Praha 1978, s.161-188;  

Jacques Le Goff - Jean-Claude Schmidt (ed.), Encyklopedie středověku, Praha 2002, hesla Církev a papežství (s. 64-80), Král (s.305-320), Mnišské řády (s.392-403), Shromáždění (s.654-663);  

Adolf von Harnack, Dějiny dogmatu, Praha 1903 (a další vyd.), s. 339-346;  

Milan Hlavačka, Habsburská monarchie na cestě od absolutismu ke konstitucionalismu, in: Kroměřížský sněm 1848-1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě, Kroměříž 1998, s.159-164;  

František Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha 2009, s.393-416;  

Petr Horák, Počátky novodobého evropského myšlení a "nové vědy", in: J.Cetl - P.Horák - R.Hošek - J.Kudrna, Průvodce dějinami evropského myšlení, Praha 1985, s.173-200;  

Pavla Horská - Eduard Maur - Jiří Musil, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha 2002, s.7-43;  

Jan Horský, Poddanství - vrchnostenský systém - středověký a raněnovověký venkov, SIS;  

Jan Horský, Proměny evropské společnosti v období ranného novověku (16.-18.století), SIS;  

Jan Horský, Státně mocenské struktury v evropské středověké a raněnovověké společnosti, SIS;  

Jan Horský, Středověká města, SIS;  

Jan Horský - Markéta Seligová, Rodina našich předků, Praha 1997, s.12-25;  

Miroslav Hroch, V národním zájmu, Praha 1999, s.7-52;  

Ulrich Im Hof, Evropa a osvícenství, Praha 2001, s. 7-14  a 153-160;  

František Kutnar, Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu, Praha 1948, s. 21-27;  

Massimo Livi Bacci, Populace v evropské historii, Praha 2003, s.154-170;  

René Rémond, Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003, s. 47-56, 77-81, 147-165;  

Rudolf Říčan, Od úsvitu reformace k dnešku, Praha 1948, s. 79-111, s. 149-161;  

Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003, s.11-37, 52-74, 95-113 a 250-264;  

Karel Stloukal, Západní Evropa v době merovejské a karolovské, in: Josef Šusta (vyd.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku III, Praha 1937, s. 275-281;  

Alena Teichová a kol., Dějiny středověku II, Praha 1968 (ediční řada Světové dějiny, svazek 3), s.59-69 a 307-326;                                                                                 

Otto Urban, Český liberalismus v 19. století, in: Český liberalismus texty a osobnosti, Praha 1995, s.15-27;  

František Žilka, Ježíš Kristus a začátky církve křesťanské, in: Josef Šusta (vyd.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku, díl II: Římské impérium, jeho vznik a rozklad, Praha 1936, s. 389-445;  

Anotace

Úvod do historie I., II. je dvousemestrální přednáškový cyklus, který posluchačům v prvním semestru představuje základní specifika dějezpytného přístupu a pojedná o charakteru jednotlivých historických epoch a některých podstatných jevů nebo institucí, s těmito epochami spjatých. V druhém semestru pak pojednává zejména téma proměny mocensko-politických systémů od antiky po dnešek a téma vývoje křesťanské církve v Evropě. Zimní semestr (I.) je zakončen zápočtem na základě písemného testu, letní semestr (II.) je zakončen zkouškou.

Zkouška z Úvodu do historie II. má podobu písemného testu a přistoupit k ní je možné v závěru prvního ročníku a v průběhu druhého ročníku. Atestaci je nutné získat nejpozději do konce druhého ročníku. Zkouška má podobu písemného testu, který ověřuje znalost resp. porozumění povinným textům, které jsou uvedeny v sylabu předmětu. Ke zkoušce jsou zároveň vypsány tématické okruhy, ke kterým je žádoucí jednotlivé studijní texty vztahovat (platí, že jednotlivé texty jsou relevantní k jednomu, ale nezřídka také ke dvěma či třem tématickým okruhům, a proto nejsou samotným seznamem k určitým tématům přiřazeny). Při hodnocení výkonu studenta se klade důraz zejména na porozumění charakteru jednotlivých historických jevů, chápání souvislostí; faktografické podrobnosti mají svůj význam tehdy, jsou-li pro výklad funkční, pro znalost dat platí totéž s tím, že student má být vždy schopen charakterizovaný jev časově (popř. místně) zařadit. Ke zkoušce je možné přistoupit teprve po získání zápočtu z Úvodu do historie I. Zároveň doporučujeme přistoupit k prvnímu pokusu až po té, co proběhne celý cyklus přednášek v letním semestru, tj. až ve zkouškovém období LS. Případné druhé a třetí pokusy lze pak realizovat v průběhu druhého ročníku.