1. Úvod, vysvětlení současných paradigmat a konceptů 2. Místa paměti II. světové války v kontextu poválečného vývojePavel Mücke, Místa paměti druhé světové války: Svět vojáků československého zahraničního odboje (Karolinum: Praha, 2014).Kapitoly 7 (Proměnlivé obrazy I: Spojenci a "spojenci") a 8 (Proměnlivé obrazy II: nepřátelé), str. 176–235. 3. Československá armáda a III. světová nukleární válkaPetr Luňák, „Přípravy východního bloku na válku v jaderném věku,“ in Petr Luňák, ed.
Plánování nemyslitelného. Československé válečné plány 1950–1990 (Dokořán: Praha, 2019), 17–88. 4. ČSLA – armáda, která nikdy nebojovalaDaniel Povolný, Nejhorší den Československé lidové armády. 21. srpen 1968 (Academia: Praha, 2020).Úvod: 11-17, Kapitola 3 - Střední vojenský okruh Tábor: 234-316. 5. Rok 1968 pohledem důstojníků ČSLA „osmašedesátníků“Jiří Hlaváček, Vzestup a pád ČSLA.
Vojenská profese v kolektivní paměti důstojnického sboru (1960–1970) (Karolinum: Praha, 2019).Kapitoly 6 (Pražské jaro a okupace Československa) a 7 (Počátky normalizace v armádě), 224–304. 6. Povinná vojenská služba očima bývalých vojákůPetr Wohlmuth, „Armádní disciplinační řád v historické subjektivitě bývalých vojáků základní služby.“ In Hlaváček, Jiří, ed.
Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba (1968–2004) v aktérské perspektivě, 200–282.
Praha: Academia, 2021. 7. Život s okupantyMarie Černá, Sovětská armáda a česká společnost 1968–1991 (Karolinum: Praha, 2021)."Nesnadné soužití," 200–283. 8. Odpírání vojenské službyPetr Blažek, A nepozdvihne meč....: Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989 (Academia: Praha, 2008).- Zdeněk Bauer, "Paralely a odlišnosti důvodů uváděných při odpírání vojenské služby a reakce různých politických režimů v prostoru bývalého Československa," 17-54.- Jiří Bílek, "Zneužití pomocných technických praporů proti odpíračům vojenské služby," 55-59.- Petr Blažek, "Odpírání vojenské služby muži německé národnosti v letech 1953-1954," 60-83.- Filip Pospíšil, "Modrá knížka neboli průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě," 84-97. 9. Československý disent a vojenská služba- Dokumenty Charty D386, D418 a D443.
Dostupné online na www.csds.cz [Československé dokumentační středisko]Petr Blažek, A nepozdvihne meč....: Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989 (Academia: Praha, 2008):- Jaroslav Pažout, "Odpírači vojenské služby a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných", 111-132- Rudolf Vévoda, "Odpírači vojenské služby jako součást agendy Nezávislého mírového sdružení - Iniciativy za demilitarizaci společnosti", 133-155.- Petr Blažek, "Nikdy nikoho nezabiju - Záznam procesu s Miloslavem Lojkem," 283-323. 11. Armáda a Sametová revoluceProkop Tomek, Československá armáda v čase sametové revoluce.
Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let (Svět křídel: Cheb, 2019).Kapitola 1 a 2: 9-50. 71-98. 12. Úniky a traumata z vojenské službyPetr Wohlmuth, „Zoufalství, jaderné rakety a magické hory. Uchronický příběh bývalého vojáka základní služby,“ Český lid / Czech Ethnological Journal 2/2021 (108): 131–150.Petr Wohlmuth, „Konflikt dvojí vojenské loajality ve zkušenosti základní vojenské služby a pozdějších militárních aktivit,“ Národopisný věstník / Bulletin d`ethnologie XXXVII (79) – 2/2020: 27–43. 13.
Semestrální písemný test - 1. termín
Československé ozbrojené síly po roce 1945 prakticky nebojovaly, navzdory tomu, že ČSLA, „ozbrojená pěst“ socialistické diktatury, představovala jednu z nejlépe vyzbrojených armád Varšavské smlouvy. Zabývat se militárními dějinami v tomto kontextu je však pouze na první pohled marginální.
Skrze pohled orální historie, zdůrazňující aktérskou rovinu dějin, můžeme pozoruhodně nahlédnout širší otázky, například bezvýchodnost studenoválečných konceptů jaderného konfliktu a její dopad na dynamiku détente v letech 1965–1980, dále kulturní dynamiku tzv. normalizace po roce 1968, či horké problémy politiky paměti po roce 1989. V rámci kurzu se budeme skrze nejnovější odbornou literaturu na příkladech klíčových událostí a procesů věnovat jednak oficiálním hegemonickým interpretacím, šířeným armádou a vládními institucemi, dále pohledu těch, kteří byli sami součástí ozbrojených sil, a rovněž pohledu těch, kteří vojenství sledují z odstupu: například veteránů nebo odpíračů povinné vojenské služby.