(Pravidla platná pro studenty, jejichž studium začalo v roce 2021 a později; pro studenty dřívější vizte níže)
Příprava na zkoušku
Student ke zkoušce může přistoupit po úspěšném absolvování Úvodu do historie I. a II. a získání alespoň 16 kreditů z profilových kurzů Historického modulu. Vlastní příprava je individuální, je však rozumné spojit ji s absolvovanými předměty (profilovými i neprofilovými). Pozor: ne všechny kurzy, ať už profilové nebo neprofilové, jsou vypisovány každoročně! Systematická příprava na zkoušku (nad rámec absolvování kurzů) by měla trvat alespoň několik týdnů, je vhodné ji rozložit zhruba do jednoho semestru.
Student ke zkoušce přistupuje se seznamem min. 10 prostudovaných knih v následující struktuře:
· 4 tituly vybrané ze seznamu pro starší období evropských dějin: od pravěku do konce 18. století (seznam A),
· 4 tituly ze seznamu pro moderní evropské dějiny: 19. – 20. století (seznam B) a
· 2 tituly syntetické povahy (seznam C).
Seznamy povinně volitelné literatury A a B přitom vycházejí z povinné literatury k profilovým kurzům (nejde však o veškerou povinnou literaturu k těmto kurzům), seznam C se s povinnou literaturou kryje částečně. Nad rámec uvedeného minima je možné prezentovat víc titulů, student přitom může volit i další tituly z relevantních akademických publikací; případný výběr literatury nad rámec povinně volitelných seznamů je vhodné konzultovat se studijními poradci.
Výběr konkrétních titulů ze všech tří seznamů (A, B, C) je čistě na studentovi, je však rozumné v rámci výše uvedených mantinelů studovat témata a knihy vzájemně související: věnovat se například určité oblasti dějin (politické dějiny, náboženské dějiny, dějiny umění apod.), určitému historickému období (např. raný novověk a – obligatorní – moderní dějiny) nebo vývoji určité sféry či instituce (stát, lidová kultura apod.).
Nad rámec prostudované literatury (samozřejmě s možností jejího využití) si student dále připravuje 4 témata k prezentaci: strukturovanému vlastnímu výkladu na cca 5 min. s následující diskusí. Témata je třeba vybrat si ze seznamu D, který rovněž vychází z nabídky profilových kurzů Historického modulu. K tématům přitom záměrně není vypsána literatura, protože součástí zkoušky je i zhodnocení, z jakých zdrojů uchazeč při přípravě čerpal a jakým způsobem výklad pojal. U jednotlivých témat jsou naopak uvedeni konzultanti, u nichž lze hledat rady, jak k přípravě konkrétního tématu přistupovat.
Strategii přípravy na zkoušku, výběr témat a četby a podobně lze dále konzultovat se studijními poradci Historického modulu, jimiž jsou:
Dr. Blanka Altová (altovabl@gmail.com)
Doc. Jan Horský (Honza.Horsky@seznam.cz)
Prof. Zdeněk R. Nešpor (Zdenek.Nespor@fhs.cuni.cz)
Dr. Markéta Pražáková Seligová (Marketa.Seligova@fhs.cuni.cz)
S technickými záležitostmi jako je přihlášení, průběh zkoušky apod. studentům pomůže koordinátorka zkoušky na sekretariátu bakalářského studia:
Mgr. Kateřina Jirsová (Katerina.Jirsova@fhs.cuni.cz)
Vlastní zkouška
Zkouška je ústní, komisionální, komisi tvoří 3 zkoušející z řad členů Katedry historických věd. Student před zkouškou předloží seznam prostudované literatury a připravených témat k prezentaci.
Komise studentovi na základě seznamu četby položí dvě otázky, jednu na starší dějiny, druhou na moderní dějiny, a vybere jedno ze studentem připravených témat k prezentaci. Otázky na literaturu přitom mohou směřovat k jednomu titulu z daného okruhu, ke kombinaci několika titulů, ke kombinaci těchto knih a syntéz, nebo i k jedné z prostudovaných syntéz, pokud se vztahuje k příslušnému období. Zatímco v případě povinně volitelné literatury k jednotlivým obdobím (A, B) se předpokládá podrobná znalost, v případě syntetických prací (C) jde spíše o přehled a rozhled, nezkouší se detaily.
Ve třetí části zkoušky student prezentuje jedno z témat, které si připravil, dle výběru komise. Prezentace má podobu strukturovaného výkladu studenta na max. 5 min., jehož prostřednictvím student prokazuje nejen zvládnutí tématu, ale i širší kontextuální orientaci. Po prezentaci zpravidla následuje diskuse.
Zkouška zpravidla trvá 30 min., po jejím skončení se komise v nepřítomnosti zkoušeného usnese na výsledku, který je studentovi následně oznámen.
A. Povinně-volitelná literatura pro starší dějiny (do konce 18. stol.)
(z tohoto seznamu si každý vybere min. 4 tituly)
Jarmila Bednaříková: Vikingové na mořích i na pevnině. Vyšehrad, Praha 2017.
Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Od mýtu k logu. Herrmann & synové, Praha 1994.
Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Řeč umění a archaické filosofie. Herrmann & synové, Praha 1995.
Jan Bouzek, Iva Ondřejová: Řecké umění: učební texty. Nakladatelství AMU, Praha 2004.
Jan Bouzek: Vznik Evropy. Triton, Praha 2013.
Jan Bukovský: Dějiny stavitelství: přehled vývoje architektury a stavebnictví. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2001.
Jan Burian: Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Svoboda, Praha 1997.
Dana Dvořáčková-Malá, ed.: Dvory a rezidence ve středověku. III, Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Historický ústav AV ČR, Praha 2009.
Pierre Francastel: Malířství a společnost, Výtvarný prostor od renesance ke kubismu. Barrister & Principal, Brno 2003.
Martin Gojda: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia, Praha 2000.
Jaroslava Hausenblasová, Michal Šroněk: Urbs Aurea. Prague of Emperor Rudolf II. Praha císa ře Rudolfa II. Gallery, Praha 1997.
Pavel Himl: Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Argo, Praha 2007.
Ivan Hlaváček: Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství). Karolinum, Praha 2005.
František Hoffmann: Středověké město v Čechách a na Moravě. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009.
Ivana Holzbachová a kolektiv: Filozofie dějin: problémy a perspektivy. Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004.
Pavla Horská, Milan Kučera, Eduard Maur, Milan Stloukal: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Panorama, Praha 1990.
Jan Horský, Markéta Pražáková Seligová: Rodina našich předků. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997.
Zdeněk Horský: Koperník a české země. Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. P. Mervart, Červený Kostelec 2011.
Ulrich Im Hof: Evropa a osvícenství. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001.
Jan Janák, Zdeňka Hledíková, Jan Dobeš: Dějiny správy v českých zemích od počátku státu do současnosti. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005.
Jan Klápště: Proměna českých zemí ve středověku. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2005.
Dušan Kovač: Dějiny Slovenska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011.
Alexandre Koyré: Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru. Vyšehrad, Praha 2004.
Luboš Kropáček: Duchovní cesty islámu. Vyšehrad, Praha 1993.
Thomas S. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí. Oikoymenh, Praha 1997.
Jacques Le Goff, (ed.): Středověký člověk a jeho svět. Vyšehrad, Praha 2003.
Massimo Livi Bacci: Populace v evropské historii. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003.
Mario Livio: Zlatý řez. Argo/Dokořán, Praha 2006.
Howard Louthan: Obracení Čech na víru. Rekatolizace po dobrém a po zlém. Rybka, Praha 2011.
Jan Luffer: Katalog českých numinózních pověstí. Academia, Praha 2014.
Josef Macek: Víra a zbožnost jagellonského věku. Argo, Praha 2001.
Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) I. Hospodářská základna a královská moc. Academia, Praha 1992.
Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) II. Šlechta. Academia, Praha 1994.
Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) III. Města. Academia, Praha 1998.
Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) IV. Venkovský lid, Národnostní otázka. Academia, Praha 1999.
Amedeo Molnár: Na rozhraní věků. Cesty reformace. Vyšehrad, Praha 1985.
Zdeněk R. Nešpor: Náboženství na prahu nové doby. Albis international, Ústí nad Labem 2006.
Martin Nodl, František Šmahel (eds.): Člověk českého středověku. Argo, Praha 2002.
Norbert Ohler: Katedrála: náboženství, politika, architektura, dějiny. H&H, Jinočany 2006.
Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české, přičemž prověřuje 1) studentovu schopnost kriticky pracovat s odbornou literaturou (rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora) a 2) schopnost vysvětlit širší historický jev (hodnocena je struktura vysvětlení, práce s adekvátní terminologií, uplatnění popř. komparace relevantních teoretických konceptů). Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) základní orientace v tématech relevantních pro Úvod do historie a znalost textů, které jsou pro zkoušku Úvod do historie povinné, b) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, c) příprava prezentace čtyř témat z okruhu povinně volitelných témat ke zkoušce Evropské dějiny v kontextech.
Student u zkoušky předkládá seznam prostudované literatury a připravených témat, odpovídajících profilovým kurzům bakalářského studia. Je doporučeno připravit si témata odpovídající profilovým kurzům, které student v průběhu svého studia absolvoval. Strategii přípravy na zkoušku, výběr témat a četby a podobně lze dále konzultovat se studijními poradci Historického modulu, jimiž jsou:
Dr. Blanka Altová (altovabl@gmail.com)
Doc. Jan Horský (Honza.Horsky@seznam.cz)
Prof. Zdeněk R. Nešpor (Zdenek.Nespor@fhs.cuni.cz)
Dr. Markéta Pražáková Seligová (Marketa.Seligova@fhs.cuni.cz)
S technickými záležitostmi jako je přihlášení, průběh zkoušky apod. studentům pomůže koordinátorka zkoušky na sekretariátu bakalářského studia:
Mgr. Kateřina Jirsová (Katerina.Jirsova@fhs.cuni.cz)