Sylabus
1. Náboženská emigrace 18. století 2. Pietismus 3. Karolinská protireformace 4. Nekatolictví v předtoleranční době 5. Nástup osvícenské zbožnosti 6. Josefinské reformy 7. Náboženská tolerance 8. Lidová zbožnost toleranční doby 9. Toleranční sektářství I. 10. Toleranční sektářství II. 11. Důsledky osvícenských náboženských reforem 12. Česká religiozita na počátku 19. století
POVINNÁ LITERATURA k LS:
U. Im Hof: Evropa a osvícenství (Praha 2001);
J. Mikulec: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (Praha 2013);
Z. R. Nešpor: Náboženství na prahu nové doby (Ústí nad Labem 2006).
Anotace
Přednáška podává základní informace o vývoji české religiozity v evropském kontextu v období raného novověku, zejména v 17. - 18. století, v souvislosti s procesy konfesionalizace a rekatolizace, později s nástupem osvícenství a josefinských náboženských reforem. Důraz je kladen nejen na církevní zbožnost, její vývoj a vztahy se státem a dalšími kolektivními reprezentacemi, ale především na zbožnost lidovou a pololidovou a možnosti jejich studia.