Ocitáme se na konci věku zvaného novověk, a před námi se utváří něco nového. Utváří se to za plné účasti každého jednotlivce, a autor usiluje o to, pomoci čtenáři být si této účasti plně vědom.
Té dovednosti říká dějinné vědomí, a rozlišuje ho historického myšlení. To je budováno na principech vědeckého poznání, zatímco dějinné vědomí je budováno na osobní sounáležitosti a odpovědnosti.