Sylabus
Sociologie studuje socio-kulturní důsledky současné informační a komunikační techniky: úvodní přednášky poskytnou přehled aktuálních badatelských problémů, které budou diskutovány v přednáškách, současně nabídnou studentkám / studentům podklad pro rozhodnutí o formě atestace a v případě volby komentáře, pak i jeh o možnou tematickou orientaaci pro přípravu komentáře.
Přísliby vědecké revoluce 17. století - diskuse k poznatkovým přístupům ke zkoumání přírody a k univerzalitě vědeckého poznávání (F. Bacon, R. Descartes), institucionalizace vědy v evropském kontextu; zdroje kritické reflexe „projektu modernity“ (post-pozitivismus, Popper, Kuhn); dvě přednášky
WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 1 a 2)
Zkoumání kultury a společnosti vstupuje na platformu vědeckého poznávání - uplatnění pozitivních přístupů při zkoumání společností ( A.Comte, E. Durkheim, vídeňský kruh);, formování poznávacích zdrojů a institucionálních rámců univerzit v 19. století a jejich vzájemné souvislosti
WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 2 a 3)
Jaké klíčové formy vědění umožňují existenci lidských společností? Formování národních států, komercializace, industrializace a alfabetizace západních společností zpřesňují pohled na úlohu vědy v jejich rozvoji; umožňují kritiku pozitivních přístupů ke zkoumání soociálního světa a jeho funkcionalizaci; uvedené poznatky vyjasňují také pohled na civilizační formy vědění (M. Scheler a jeho historicko-socioloogický přístup ke zkoumání civilizačně založených forem vědění)
MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3)
Jaká je souvislost mezi každodenním / praktickým a vědeckým věděním? Sociologie zkoumá povahu každodeního, komunikovaného a na rozhodování zaměřeného vědění a jednání, interpretuje jeho charakteristiky, meze jeho funkcionalizace a problémy jeho zakotvení v hodnotových orientacích; získané poznatky o každodenním vědění zpřesňují pohled na možnosti jeho sdílení a zevšobecnění; výklad využije poznávací / fenomenologický přístup a naváže na poznatky A. Schütze
BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3)
MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3)
Lze každodenní vědění zobecnit? Pojem ideologie a jeho koncepční i pralktický význam přinášejí historicky a sociologicky zaměřené poznatky o utváření sdíleného vědění v masových demokraticky založených společnostech a jeho úloze v tvorbě politiky jako zdůvodněné moci / násilí; bude využit historicky orientovaný pohled na socio-kulturní úlohu idejí a na možnosti propojení každodenního vědění s obecně sdíleným a politicky orientovaným věděním a jednáním. Texty K. Mannheima vydatně podporují studium tohoto tématu a budou využity při diskusi o hodnotovém založení společností.
Cesty a míra emocionalizace forem vědění a jednání a jejich kulturní důsledky:výklad počítá s pojmovým osvojením vztahu mezi pohnutkami / emcionálním vědomím, mezi přesvědčením, mezi "zdravým rozumem" amezi zdůvodněným jednáním a rozhodováním; diskuse k problému důvěry a její úlohy v institucionalizovaném prostředí a v prostředí de-institucionalizace.
STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (čtřetí část)
Význam způsobů medializace lidské interakce pro tvorbu sdílenného a hodnotově založeného vědění a jednání. Využití diskuse mezi J. Habermasem a J. Thompsonem o kulturní úloze bezprostřední a zprostředkované komunikace / sociální interakce a jednání.
THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3)
STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (části )
Tvorba identity a kolektivity ve světě současných médií
MÜLLER, K., Inovace – vědění – Rinstituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 4.3)
Harmonogram přednášek: kapacita letního semestru obnáší 12 přednášek; každý výše uvedený tematický okruh je pokryt minimálně jednou přednáškou, obtísžnějším temarům budou v ěnovány dvě přednášky.
Studijní literatura: * Povinná: MÜLLER, K. Inovace - vědění - instituce: k výzvám současné doby. Praha: Karolinum, 2018 (kap.3 a 4) WALLERSTEIN, I. a kolektiv. Kam směřují sociální vědy. Zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.)
STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (vybrané kapitoly, viz rozvrh)
* Doporučená:
BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3)
MÜLLER K. Historický vývoj poznávacích prostředků společenských věd, v Metody výzkumu ve společenských vědách, FHS UK, Praha, 2019, ss. 450-461
THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3)
MANNHEIM: Ideologie a utopie, Archa, Bratislava, 1991; A
Anotace
Kurz „Sociologie vědění – znalé (knowledgeable) jednání v medializovaném světě“ je zaměřen na diskusi aktuálních znalostních, komunikačních a informačních problémů současných společností a využívá k tomu poznatkové zdroje oboru sociologie vědění a sociálních studií vědy, techniky a inovací. Při výkladu bude využit pojmový aparát sociologie i jeho mezioborový kontext, což umožní studentovi/ studentce upřesnit si poznatky ze sociologie a získat vhled do interdisciplinárních poznávacích přístupů věd o společnosti.
Sociologické zkoumání techniky, včetně současné informační a komunikační techniky, přineslo poznatky nejen o jejich pozitivních, ale i nezamýšlených důsledcích. Masivní vliv technických prostředků na sociální uspořádání společností, nevratnost mnohých jejich důsledků i jejich latentní působení vyvolávají potřebu porozumění různým formám tvorby vědění, jejich praktické úloze i způsobům institucionalizace. Tento poznávací rámec je využit při výkladu problémů medializace soukromé a veřejné sféry, funkčně specifických institucí, zejména politických institucí. Porozumění zkoumaným problémům bude podpořeno exkurzem do relevantních poznatkových segmentů, které nabízí badatelská oblatt sociologie vědění (viz harmonogram kurzu).
V přednášce se počítá s diskuzí k následujícím tématům a jejich koncepčním referencím: vztah vědění a jednání (vědecká revoluce, pozitivní přístupy ke zkoumání společnosti, F Bacon, R. Descartes, E. Durkheim vídeňský kruh); formy vědění v historicko- sociologické perspektivě (M. Scheler); odborné a sdílené každodenní vědění ( A. Schütz, K.Mannheim); vědění o prostředcích a cílech (medializace funkčně specifických systémů a problémy jejich finalizace.