Syllabus
1) Medicínská antropologie a její historické trajektorie
Vymezení medicínské antropologie jako subdisciplíny antropologie. Historie a ustanovení v rámci oboru. Hlavní orientace a předmět zájmu. Definice medicíny, zdraví, nemoci, těla v sociokulturním kontextu. Rozdíl mezi disease a illness.
Povinné video: Conversations with History: Nancy Scheper-Hughes (University of California Television, 2008), https://www.youtube.com/watch?v=XYu6VMC_42k
Doporučená četba:
Hrešanová, E. 2012. Medicínská antropologie a její aplikace. In: Hirt, T. a kol. Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie, pp 211-236. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
Scheper-Hughes, N. 1992. Death without Weeping: The Violence of Everyday Life in Brazil. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, pp. 21-30; 429-433.
Singer, M. and Baer, H. 2007. What Medical Anthropologists Do. Introducing Medical Anthropology: A Discipline in Action. pp. 35-64, Plymouth, UK: Altamira Press.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2) Tělo a tělesnost
Kolik máme těl? Biomedicínský pohled na tělo. Koncept „mindful body“. Tělo jako průsečík žité zkušenosti, společnosti a politiky. Habitus a pedagogika těla. Ztělesňování a vtělování. Symbol, praxe a disciplína.
Povinné četba:
Sacks, O. 2008. Žena, která ztratila tělo. In O. Sacks. Muž, který si pletl manželku s kloboukem, pp. 54-64. Praha: dybbuk.
Doporučená četba:
Mauss, M. 1979 [1950]. Techniques of the Body. In his Sociology and Psychology: Essays, translated by Ben Brewster, pp. 95-123. London: Routledge and Kegan.
Scheper-Hughes, N. and Lock, M. 1987. The Mindful Body: A Prolegomenon to Future Work in Medical Anthropology, Medical Anthropology Quarterly 1, 1: 6-41.
Yates-Doerr, E. 2017. Counting bodies? On future engagements with science studies in medical anthropology, Anthropology & Medicine, 24, 2:142-158.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3) Etnomedicína
Medicína jako součást kulturního systému. Kulturní relativismus. Emický vs. etický přístup. Princip „explanačního modelu“. Porozumění zdraví a nemoci napříč kulturami. Etnofyziologie, etnopsychiatrie a etnomedicínské léčebné postupy a příklady jejich analýzy. Nemoc kuru.
Povinná četba:
Miner, H. 1956. Body Ritual Among the Nacirema. American Anthropologist 58, 3: 503-507
Doporučená četba:
Lindenbaum, S. 2015. An annotated history of kuru. Medicine Anthropology Theory 2, 1: 95—126.
Půtová, B. 2017. Berberská etnomedicína: Lécivé rostliny a jejich využití ve Vysokém Atlasu v Maroku. Anthropologia integra 8, 2:59-76.
Scheper-Hughes, N. 1992. Death without Weeping: The Violence of Everyday Life in Brazil. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, pp. 135-148; 172-195.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4) Medicínský pluralismus
Medicína v komplexních společnostech (Čína, Indie, globální Sever). Leslie White a definice medicínského pluralismu. Diverzita, koexistence, kompetice. Sektory péče: profesionální, tradiční, lidový.
Povinné video:
Šarlatán (film, 2020)
Doporučená četba:
Leslie, C. 1980. Medical pluralism in world perspective. Medical Anthropology 14, 4: 191-195.
Penkala-Gawęcka, D. and Rajtar, M. 2016. Introduction to the special issue ‘medical pluralism and beyond’, Anthropology & Medicine, 23:2, 129-134.
Souček, I. 2020. Medical Pluralism During and After Socialism: A Study of Psychotronics in the Former Czechoslovakia. Český lid 107, 51–69.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5) (Bio)medikalizace
Lékařský imperialismus. Medicína jako instituce sociální kontroly. Překryvy a odlišnosti mezi medikalizací a biomedikalizací. Proměny péče o zdraví od konce osmdesátých let 20. století. Procesy biomedikalizace cílící na „život samotný“.
Povinné video:
Mimo příbalový leták (Off Label, dokument, 2012)
Doporučená četba:
Conrad, P. 1992. Medicalization and Social Control. Annual Review of Sociology 18: 209-232.
Parusníková, Z. 2000. Biomoc a kult zdraví. Sociologický časopis 26, 2: 131-142.
Rose, N. 2007. Beyond medicalisation. Lancet 369:700–701.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6) Disabilita
Vztah mezi disabilitou a medicínou. Od postižení a hendikepu k ne/způsobilosti. Sociální marginalizace a stigmatizace. Tělesná a mentální jinakost. Problematika autonomie a subjektivity.
Povinná četba:
Murphy, R. F. 2001. Umlčené tělo. Praha: Slon (Kapitola 5, 95-113).
Doporučená četba:
French, L. 1994. „The political economy of injury and compassion: amputees on Thai-Cambodia border". in Thomas J. Csordas (ed). Embodiment and Experience: The Existential Ground of Culture and Self, pp. 69-99, Cambridge University Press.
Kolářová, K. 2012. Disability studies: jiný pohled na „postižení“. In K. Kolářová (ed.). Jinakost, postižení, kritika: společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu, pp.11-40. Praha: SLON.
Moser, I., J. Law. 1998. Přechody snadné, přechody nesnadné: o heterogenní ekonomii subjektivity. Biograf 15-16: 5-28.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7) Antropologie (a) psychiatrie
Normalita vs. abnormalita z antropologické perspektivy. Duševní nemoc a zdraví. Totální instituce a stigma. Jak zkoumat psychiatrii antropologicky. Mezinárodní klasifikace duševních poruch. Kulturně specifické syndromy. Hlasy. Trauma.
Povinné video:
Adi Hasanbašić - Fenomén Slyšení Hlasů (Studio 27, 2021). https://www.studio27.cz/clanek/Studio-27-adi-hasanbasic/
Doporučená četba:
Klepal, J. 2013. (Auto)cenzura: O etnografii posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině. In Tereza Stöckelová, Yasar Abu Ghosh et al. Etnografie: Improvizace v teorii a terénní praxi, pp. 204-241. Praha: SLON.
Luhrmann, T.M. 2001. Of Two Minds: An Anthropologist Looks at American Psychiatry. New York: Vintage Books. Pp. 2-24.
Paleček, J. 2004. Opakujte po mně: duševní nemoc - říkáte to stejně?!!? O překládání duševní nemoci. Biograf, 34: 107 odst.
Pols, J. 2005. Když se myje občan: mytí, čistota a občanství v péči o duševní zdraví. Biograf, 38: 83 odst.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8) Gender, zrození, reprodukce
Pohlaví vs. gender. Jak medicína utváří gender a jak se gender manifestuje skrze medicínu. Od porodních praktik k politikám porodních systémů. Podoby expertního vědění ve vztahu k zrození a porodu. Reprodukční zdraví – regulace a kontroverze.
Host: TBA
Povinná četba:
Ortner, S. 1998. Má se žena k muži jako příroda ke kultuře? In L. Oates-Indruchová (ed.), Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení, pp. 90 – 114. Praha: SLON.
Doporučená četba:
Hrešanová, E. 2017. Případ zatčené rodičky a morální principy českého porodnictví. In O. Matoušová Šmídová, K. Čada, B. Tollarová. Po stopách moci v nemoci. O morálce, moci a komunikaci v českém zdravotnictví, pp. 155-172. Praha: SLON.
Martin, E. 1991. The Egg and the Sperm: How Science Has Constructed a Romance Based on Stereotypical Male-Female Roles. Signs, 16, 3: 485-501.
Slepičková, L., Šlesingerová, E., Šmídová, I. 2012. Biomoc a reprodukční biomedicína: konceptuální inspirace pro český kontext. Sociologický časopis 48, 1: 85–106.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9) Komplement
Annotation
Kurz seznamuje s medicínskou antropologií, dynamicky se rozvíjející subdisciplínou sociokulturní antropologie zaměřující se na problematiku zdraví, nemoci a tělesnosti v současném mezikulturním kontextu a globalizovaném světě. Cílem kurzu je získat základní přehled o a) tématech, kterým se medicínská antropologie věnuje; b) konceptech, které jsou v medicínské antropologii užívány; c) metodologických postupech, které jsou v medicínské antropologii aplikovány pro sběr a analýzu empirického materiálu; d) poznatcích medicínské antropologie a jejich využití za hranicemi oboru.