SEZNAM LITERATURY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z HISTORIE 1/ Starověk
Fustel de Coulanges, Antická obec, Praha 1997;
Jan Bouzek - Zdeněk Kratochvíl, Od mýtu k logu, Praha 1994 + Řeč umění a archaické filosofie, Praha 1995;
Jan Bouzek - Iva Ondřejová, Řecké umění, Praha 2004;
Ladislav Vidman, Od Olympu k Panteonu: antické náboženství a morálka, Praha 1986 a 1997;
Antonín Bartoněk, Odysseové na moři historie, Praha 1976;
Antonín Bartoněk, Zlatá Egeis, Praha 1969;
Jochen Bleicken, Athénská demokracie, Praha 2002;
Jan Burian, Římské imperium: vrchol a proměny antické civilizace, Praha 1994;
Robert Flaceliére, Život v době Periklově, nakl.Odeon, Praha 1981;
Jörg Rüpke, Náboženství Římanů, Praha 2007; 2/ Středověk
Michail Bachtin, Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 1975;
Jacques Le Goff, Středověký člověk a jeho svět, Praha 2003;
Jean-Claude Schmitt, Revenanti. Živí a mrtví ve středověké společnosti, Praha 2003;
Georges Duby, Věk katedrál. Umění a společnost 980-1420, Praha 2002;
Aron Gurevič, Kategorie středověké kultury, Praha 1978;
Aron Gurevič, Nebe, peklo, svět. Praha 1996;
Johan Huizinga, Podzim středověku, Praha 1999;
Edit Ennenová, Ženy ve středověku, Praha 2002;
Kamil Krofta, Duchovní odkaz husitství, Praha 1946;
Josef Macek, Víra a zbožnost v jagellonském věku, Praha 2001;
Ferdinand Seibt, Lesk a bída středověku, Praha 2000;
František Šmahel (vyd.), Člověk českého středověku, Praha 2002;<
Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Pozornost je věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislostí s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora.
Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) povšechná orientace v evropských kulturních dějinách, b) znalost textů, které jsou povinné pro zkoušku z Úvodu do historie, c) prostudování zvolené literatury, d) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat.