Sylabus
Zkouška ověřuje metodologické úvahy a postupy zamýšlených nebo probíhajících výzkumů studentů a studentek v doktorském studiu. Zkoušku vypisují jednotlivé komise podle specializace.
Jednotlivé komise zároveň stanoví specifické požadavky ke zkoušce. * Sociokulturní specializace (garanti Y. Abu Ghosh, M.
Halbich) Zkouška probíhá diskusí nad anotací 10ti základních metodologických pramenů k výzkumu v rozsahu 5-10 stran, které student/ka dodá garantům kurzu mailem týden před termínem zkoušky. Anotace musí podrobně charakterizovat jednotlivé předpokládané metodologické postupy a zároveň musí tyto postupy interpretovat v souvislosti s badatelskými otázkami a teoretickými záměry vlastního výzkumu.
Metodlogickými prameny se rozmí jak klíčové konceptuální monografie, tak i metodologicky výrazné články. * Historická antropologie (garantka L. Storchová) Stejně jako v případě Sociokulturní specializace bude zkouška vedena formou diskuse o metodologických východiscích individuálních disertačních projektů.
Studující si nejprve vyberou deset odborných textů s výrazným metodologickým nárokem, které představují základní referenční rámec jejich disertačního projektu. Může se jednat jak o monografie, tak o delší studie, které mohou být buď zcela teoretické povahy, nebo budou ukázkou (více či méně zdařilé) aplikace v daném poli historického výzkumu.
Vzhledem k velmi široké škále teorií a konceptů a metod, s nimiž doktorandské projekty pracují, není vůbec podmínkou, že se musí jednat o texty německé historickoantropologické školy, nových kulturních dějin, mikrohistorie či dějin každodennosti - rozhodující pro výběr textů má být především jejich relevance pro daný disertační projekt. Ke každému textu studující připraví anotaci v rozsahu jedné normostrany (dohromady tedy deset normostran), v níž výstižně charakterizují teoretická východiska daného textu, postihnou použité metody a analytické postupy, případně je podrobí kritice. Anotace zašlou studující mailem garantům kurzu, a to minimálně týden před dohodnutým termínem zkoušky.
Zkouška bude probíhat formou diskuse nad anotacemi. Od studujících se očekává, že kromě reflexe metodologických postupů ostatních autorů a autorek vztáhnou diskutované texty ke svým vlastním disertačním projektům, a to především na rovině badatelských otázek a interpretace.
Diskuse nad anotacemi má v ideálním případě posloužit jako základ úvodní kapitoly disertační práce. * Evoluční a biologická antropologie (garantka J. Lindová) Literatura: Baker, L.
D. (1998). From savage to Negro: anthropology and the construction of race, 1896-1954.
Berkeley, University of California Press. Degler, C.
N. (1991). In search of human nature : the decline and revival of Darwinism in American social thought.
New York, Oxford University Press. Gould, S.
J. (1998). Jak neměřit člověka: pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence Praha, Lidové noviny.
Gross, P. R. and N.
Levitt (1998). Higher superstition : the academic left and its quarrels with science.
Baltimore, Johns Hopkins University Press. Latour, B. (1993).
We Have Never Been Modern. Cambridge, Harvard University Press.
Lewontin, R. C., S.
P. R.
Rose, et al. (1990). Not in our genes : biology, ideology, and human nature.
New York, Penguin Books. Marks, J. (2006).
Jsme téměř 100% šimpanzi?. Praha, Academia.
Parsons, K. M. (2003).
The science wars : debating scientific knowledge and technology. Amherst, N.Y., Prometheus Books.
Pinker, S. (2002). The Blank Slate.
Modern Denial of Human Nature. New York, Penguin Books.
Sahlins, M. D. (2008).
The western illusion of human nature. Chicago, IL, Prickly Paradigm Press.
Stocking, G. W. (ed.) (1988).
Bones, bodies, behavior : essays on biological anthropology. Madison, Wis., University of Wisconsin Press. * Filosofická antropologie (garant doc.
A. Novák.
Ph.D.) Každý studující s dostatečným předstihem kontaktuje garanta specializace, se kterým bude dohodnuta volba tří titulů z níže uvedeného seznamu povinné literatury tak, aby konvenovaly s tématem disertační práce daného studujícího. O těchto třech vybraných titulech studující napíše odbornou recenzi v rozsahu min. 2 až max. 5 stran.
Tyto tři texty pak zašle e-mailem garantovi specializace nejpozději týden před datem zkoušky. Ostatní tituly ze seznamu četby si studující rovněž nastuduje.
Samotná zkouška bude mít formát obhajoby předložených textů a jejich diskusí. Dále bude studující orientačně dotazován komisí i na ostatních texty. * Povinná literatura Jacques Derrida, Texty k dekonstrukci.
Přel. M.
Petříček. Bratislava: Archa 1993. Michel Foucault, Archeologie vědění.
Přel. Č. Pelikán.
Praha: Herrmann a synové 2002. Hans-Georg Gadamer, Pravda a metoda: Nárys filosofické hermeneutiky. Přel.
D. Mik.
Praha: Triáda 2010. Immanuel Kant, Prolegomena ke každé metafyzice, která se chce stát vědou.
Přel. J.
Kohout - J. Navrátil, Praha: Svoboda - Libertas 1972. Zdeněk Kratochvíl, Filosofie živé přírody.
Praha: Herrmann a synové 1994. Jakub Marek, Leporello: Filosofická antropologie a nepřirozenost člověka.
Praha: Togga 2015. Alasdair C. McIntyre, Ztráta ctnosti: K morální krizi součastnosti.
Přel. P.
Sadílková a D. Hoffman.
Praha: Oikúmené 2004. Maurice Merleau-Ponty, Fenomenologie vnímání. Přel.
J. Čapek. Praha: Oikúmené 2013. Aleš Novák, Zázračná věda: Filosofie René Descarta 1618-1620.
Praha: Togga 2012.
Anotace
Cílem předmětu je prohloubení a doplnění znalostí z oblasti metod antropologické práce, a to jednak na základě prezentace stěžejních výzkumů významných badatelů z oblasti sociokulturní a lingvistické antropologie od nás i ze zahraničí (obeznámení s různými typy etnografií jako svébytných výstupů), jednak tím, že při těchto prezentacích bude analyzováno napětí mezi kvalitativními interpretačními metodami kulturní, sociální, lingvistické a historické antropologie a empirickými postupy biologické či behaviorální antropologie a zároveň bude i rozebírán rozdíl postupů těchto antropologických disciplín oproti filosoficko – antropologickému způsobu rozumění situovanosti
člověka v jeho světě. Dále bude diskutována proměna v ědecké metodiky v historické perspektivě, a to zejména s přihlédnutím k povaze a proměně jednotlivých vědeckých paradigmat, k vývoji evoluční a strukturální analytické perspektivy, k problematice konceptu kultury jako analytické kategorie, k teorii jednání, identit a hodnotových vazeb.