Sylabus
ZS - Základní závěry metodologické reflexe historické vědy ve v 19. a poč. 20. století Kurs kombinuje přednáškovou a seminární formu. V ZS bude zaměřen na I. (1.) Teoretické vymezení historické vědy, její povahy, zařazení do soustavy ostatních věd: (1a) Povaha dějepisectví a paradigma dějepisné práce; (1b) poměr mezi "pojmoslovím oboru" a "kulturou oboru"; (1c) historická věda a dějepisný diskurs; (1d) teorie "symbolických center".
II. Základní závěry teoretické (epistemologické, noetické) analýzy dějepisectví tak, jak byly zformulovány ve 20. století: (2.) O hodnotách lze sice bádat, avšak nelze bádáním doložit platnost (etických, estetických, náboženských a pod.) hodnot; (3.) Nutno důsledně odlišovat dějepisné porozumění a morální ospravedlnění; (4.) nejsou jedny dějiny, nýbrž je jen mnoho dějin: (4a) ve smyslu tom, že jsou různé výchozí systémy kulturních hodnot či různé výchozí historické paměti, z nichž se badatel nemůže nikdy zcela vymanit; (4b) ve smyslu tom, že jsou vůči sobě do určité míry jen paralelní metody "čtení" (rozumění) dějin (mikrohistorie - makroanalýza a pod.); (4c) ve smyslu tom, že již dějinní aktéři si mohou klást vlastní, tudíž odlišné otázky po smyslu jednání (popř. smyslu vůbec); (4d) ve smyslu tom, že v historii nelze přistupovat ke společnosti či kultuře jako k holisticky pojednatelnému celku (typu přírodovědného "gravitačního pole" či "ekosystému"), neboť existenci takového celku nelze doložit; (5.) Nelze nikterak určit, co je hlavním obsahem dějin, tudíž nelze ani určit, co by mělo být hlavním tématem dějepisných pojednání.
Primárnost politických dějin či prvotní význam socio-ekonomických dějin jsou jen mýty; (6.) Kulturní, humanitní, sociální vědy vůbec (a tudíž i dějepisectví) nejsou vědami, které by v pravém slova symslu "poznávaly", nýbrž vědami interpretativními, rozumivými. Rozumivé konstrukce těchto věd nemají povahu nesporně objektivních faktů, nýbrž jde o specifickou povahu jejich "adekvátnosti" či "objektivity"; (7) přes všechnu tuto relativisaci lze čelit radikálním vývodům tzv. "lingvistivké kritiky".
Historie jako odborná disciplina samozřejmě dovede čelit relativismu, jenž není zdůvodněn noetickými argumenty, nýbrž je užíván (coby popírání "faktů") z nějrůznějších nevědeckých, politických či ideologických důvodů. LS - Možnosti a meze dějepisného poznávání/rozumění V LS se kurs zaměří především na povahu české diskuse o metodách dějepisectví.
Základní otázkou bude, kde se v českém dějepisectví a v širší reflexi dějepisných metod bere poměrně nápadný sklon k tomu, že jsou neustále na okraj vytlačovány metodicky promyšlené úvahy; oproti tomu vítězí (co do svého významu a ohlasů) spíše texty, jež jsou sice myšlenkově nedůsledné, zato však obsahují zřetelný emotivní nádech: Spor o smysl českých dějin, nynější Spor o dějiny. Pojednávány budou mimo jiné (I.) otázky: (1.) Poměr "pojmosloví oboru" a "Kultury oboru". (2.) Co je znakem "odborné obce" a existuje v českém prostředí "odborná dějepisná obec"? (3.) Lze humanitní vědy (včetně dějepisectví) založit jinak, než axiomaticky? Návazně na tyto otázky a na obsah kursu v ZS budou (II.) rozebírány některé texty vzešlé z českých i z cizích diskusí o smyslu dějin a povaze dějepisectví.
Literatura: Zdeněk BENEŠ (2000): Zdeněk Kalista v kontextu rozumějící historiografie, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Suplementum 6, Semily 2000, s. 13-24.
Pierre BOURDIEU (1995): Sociální prostor a symbolická moc, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 213-234. Fernand BRAUDEL (1995): Dlouhé trvání, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 145-186.
Rudolf BULTMANN (1994): Dějiny a eschatologie, Praha 1994. Rudolf BULTMANN ()995): Ježíš Kristus a mytologie, Praha 1995.
Susanna BURGHARTZ (2002): Historische Anthropologie/Mikrogeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 206-218. Peter BURKE (1987): The Strengths and Weakneses of the History of Mentalities, in: History of Europena Ideas, Vol. 7, No. 5, 1986.
Zde citováno podle: Peter BURKE, Stärken und Schwächen der Mentalitätengeschichte, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte.
Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 127-145. Peter BURKE (2004): Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004.
Ernst CASSIRER (1994): Der Mythus des Staates. Philosophische Grundlagen politischen Verhaltens, Frankfurt a.
M. 1994. Ernst CASSIRER (1996): Filosofie symbolických forem, Praha 1996, díl I a II.
Gert DRESSEL (1996): Historische Anthropologie. Eine Einführung, Wien - Köln - Weimar, 1996.
Richard van DüLMEN (1993a): Formierung der europäischen Gesellschaft in der Frühen Neuzeit, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 16-61. Richard van DüLMEN (1993b): Historische Anthropologie in der deutschen Sozialgeschichte, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 372-401.
Richard van DüLMEN (2002): Historická antropologie. vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002. Jacques DUPAQUIER - Denis KESSLER (1992): La société francaise au XIXe siecle, Paris, 1992.
Raingard EßER (2002): Historische Semantik, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s.281-292, Michel FOUCAULT (2002): Archeologie vědění, Praha 2002. Hans-Georg GADAMER (1994): Problém dějinného vědomí, Praha 1994.
Clifford GEERTZ (200): Interpretace kultur, Praha 2000. Josef GRULICH (2001): Zkoumání "maličkosti" (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), in: Český časopis historický 99, 2001, s. 519-547.
Rebekka HABERMAS - Niels MINKMAR (1992): Einleitung, in: R. Habermas - N.
Minkmar (Hg.), Das Schwein des Häuptlings. Sechs Aufsätze zur Historische Anthropologie, Berlin 1992, s. 7-19.
Iain HAMPSHER-MONK (2002): Neuere angloamerikanische Ideengeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, 293-306. David HARLAN (2002) The Intellecual History and the Return of Literatur, in: American Historical Review 94, 1989, S. 581-609.
Miloš HAVELKA (vyd.) (1995): Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995. Miloš HAVELKA (1998): Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: Miloš HAVELKA (vyd.), Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 15-115.
Miloš HAVELKA (1999): Symbol - centrum - typus. Tři perspektivy řešení vztaghu případu a zobecnění ve vědách o člověku, in: Acta Universitatis Carolinae 1999, Philosophica et historica 4, Studia philosophica XIV - Hegelovou stopou, s. 247-256.
Miloš HAVELKA (2001): Dějiny a smysl, Praha 2001. Miloš HAVELKA (2004): Co může znamenat "filosofie" v tzv. "filosofii dějin", in: Dějiny - teorie - kritika, ročník I, 2004, s. 191-211.
Horst-Jürgen HELLE (1992): Simmel o Marxovi. Spor o metodu makrosociologie, in: Sociologický časopis 28, 1992, s. 22-37.
Pavel HIML (2000): Domenico Scandella a Carlo Ginzburg: Kariéra jednoho mlynáře a jednoho historika, in: Carlo GINZBURG, Sýr a červi, Praha 2000, s. ě0+-ě+8. Gerthrude HIMMELFARB (1989): Sone Reflections on the New History, in American Historical Review 94, 1989, s. 661-670.
Jan HORSKÝ (1997): Problém "symbolu" a "smyslu". Max Weber a dějezpytná práce, in: Vindemia.
Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Ústí n. L. 1997, 147-160.
Jan HORSKÝ (vyd.) (1999a): Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení, Ústí nad Labem 1999. Jan HORSKÝ (1999b): Racionalita dějinného jednání.
Podněty Weberovy sociologie pro dějezpytné bádání, in: Soudobé dějiny VI, 1999, č. 1, s. 71-90. Jan HORSKÝ - Eva PAVLÍKOVÁ (2003): Pojmoslovný aparát českého dějepisectví mezi "francouzským" a "německým" stylem dějezpytného myšlení, in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českách zemích, Cahiers du CeFReS.
No. 29, Praha 2003, s. 205-225. Jan HORSKÝ (2004a): Dějepisné porozumění a ospravedlnění, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 66-81.
Jan HORSKÝ (2004b): Změníme "kulturu" dějepisectví ve prospěch multikulturalismu? in: Marek Jakoubek - Tomáš Hirt (vyd.) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva), Plzeň 2005, s. 236-257, ISBN 80-86898-22-9. Johan HUIZINGA (1999): Podzim středověku, Praha 1999.
Roger CHARTIER - Daniel ROCHE (1978): Sociale (histoire), in: Jacques LE GOFF - Roger CHARTIER - Jacques REVEL (ed.), La Nouvelle Histoire, Paris 1978, s. 515-521. Roger CHARTIER (1987): Intelectual history or sociocultural history? The French trajectories, in: D.
La Capra - S. Kaplan (ed.), Modern European Intellectual History, Itaca - London 1982.
Zde citováno poddle: Roger CHARTIER, Intellektuellen Geschichte und Geschichte der Mentalitäten, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte.
Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 69-98, Roger CHARTIER (1992a): Die unvollendete Vergangenheit. Beziehungen zwischen Philosophie und Geschichte, in: R.
Chartier, Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a.
M. 1992, s. 2443. Francouzský originál in: Philosophie et
Anotace
Kurz pojednává teoretické a metodologické problémy, jak byly tématizovány v rámci noetické reflexe historick ých věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví. ZS -
Základní závěry metodologické reflexe historické vědy ve 19. a začátkem 20. století.