Sylabus
Kurz bude probíhat blokově formou moderovaných diskusí o zadané četbě, vždy pátek 17. 3., 31. 3., 21. 4., a 19. 5. od 15:30 do 18:20 (budova FHS UK Jinonice, U Kříže 8, místnost č. 5023)
Literatura: Zdeněk BENEŠ (2000): Zdeněk Kalista v kontextu rozumějící historiografie, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Suplementum 6, Semily 2000, s. 13-24. Pierre BOURDIEU (1995): Sociální prostor a symbolická moc, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 213-234. Fernand BRAUDEL (1995): Dlouhé trvání, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 145-186. Rudolf BULTMANN (1994): Dějiny a eschatologie, Praha 1994. Rudolf BULTMANN ()995): Ježíš Kristus a mytologie, Praha 1995. Susanna BURGHARTZ (2002): Historische Anthropologie/Mikrogeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 206-218. Peter BURKE (1987): The Strengths and Weakneses of the History of Mentalities, in: History of Europena Ideas, Vol. 7, No. 5, 1986. Zde citováno podle: Peter BURKE, Stärken und Schwächen der Mentalitätengeschichte, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte. Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 127-145. Peter BURKE (2004): Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004. Ernst CASSIRER (1994): Der Mythus des Staates. Philosophische Grundlagen politischen Verhaltens, Frankfurt a. M. 1994. Ernst CASSIRER (1996): Filosofie symbolických forem, Praha 1996, díl I a II. Gert DRESSEL (1996): Historische Anthropologie. Eine Einführung, Wien - Köln - Weimar, 1996. Richard van DüLMEN (1993a): Formierung der europäischen Gesellschaft in der Frühen Neuzeit, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 16-61. Richard van DüLMEN (1993b): Historische Anthropologie in der deutschen Sozialgeschichte, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 372-401. Richard van DüLMEN (2002): Historická antropologie. vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002. Jacques DUPAQUIER - Denis KESSLER (1992): La société francaise au XIXe siecle, Paris, 1992. Raingard EßER (2002): Historische Semantik, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s.281-292, Michel FOUCAULT (2002): Archeologie vědění, Praha 2002. Hans-Georg GADAMER (1994): Problém dějinného vědomí, Praha 1994. Clifford GEERTZ (200): Interpretace kultur, Praha 2000. Josef GRULICH (2001): Zkoumání "maličkosti" (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), in: Český časopis historický 99, 2001, s. 519-547. Rebekka HABERMAS - Niels MINKMAR (1992): Einleitung, in: R. Habermas - N. Minkmar (Hg.), Das Schwein des Häuptlings. Sechs Aufsätze zur Historische Anthropologie, Berlin 1992, s. 7-19. Iain HAMPSHER-MONK (2002): Neuere angloamerikanische Ideengeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, 293-306. David HARLAN (2002) The Intellecual History and the Return of Literatur, in: American Historical Review 94, 1989, S. 581-609. Miloš HAVELKA (vyd.) (1995): Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995. Miloš HAVELKA (1998): Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: Miloš HAVELKA (vyd.), Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 15-115. Miloš HAVELKA (1999): Symbol - centrum - typus. Tři perspektivy řešení vztaghu případu a zobecnění ve vědách o člověku, in: Acta Universitatis Carolinae 1999, Philosophica et historica 4, Studia philosophica XIV - Hegelovou stopou, s. 247-256. Miloš HAVELKA (2001): Dějiny a smysl, Praha 2001. Miloš HAVELKA (2004): Co může znamenat "filosofie" v tzv. "filosofii dějin", in: Dějiny - teorie - kritika, ročník I, 2004, s. 191-211. Horst-Jürgen HELLE (1992): Simmel o Marxovi. Spor o metodu makrosociologie, in: Sociologický časopis 28, 1992, s. 22-37. Pavel HIML (2000): Domenico Scandella a Carlo Ginzburg: Kariéra jednoho mlynáře a jednoho historika, in: Carlo GINZBURG, Sýr a červi, Praha 2000, s. ě0+-ě+8. Gerthrude HIMMELFARB (1989): Sone Reflections on the New History, in American Historical Review 94, 1989, s. 661-670. Jan HORSKÝ (1997): Problém "symbolu" a "smyslu". Max Weber a dějezpytná práce, in: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Ústí n. L. 1997, 147-160. Jan HORSKÝ (vyd.) (1999a): Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení, Ústí nad Labem 1999. Jan HORSKÝ (1999b): Racionalita dějinného jednání. Podněty Weberovy sociologie pro dějezpytné bádání, in: Soudobé dějiny VI, 1999, č. 1, s. 71-90. Jan HORSKÝ - Eva PAVLÍKOVÁ (2003): Pojmoslovný aparát českého dějepisectví mezi "francouzským" a "německým" stylem dějezpytného myšlení, in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českách zemích, Cahiers du CeFReS. No. 29, Praha 2003, s. 205-225. Jan HORSKÝ (2004a): Dějepisné porozumění a ospravedlnění, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 66-81. Jan HORSKÝ (2004b): Změníme "kulturu" dějepisectví ve prospěch multikulturalismu? in: Marek Jakoubek - Tomáš Hirt (vyd.) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva), Plzeň 2005, s. 236-257, ISBN 80-86898-22-9. Johan HUIZINGA (1999): Podzim středověku, Praha 1999. Roger CHARTIER - Daniel ROCHE (1978): Sociale (histoire), in: Jacques LE GOFF - Roger CHARTIER - Jacques REVEL (ed.), La Nouvelle Histoire, Paris 1978, s. 515-521. Roger CHARTIER (1987): Intelectual history or sociocultural history? The French trajectories, in: D. La Capra - S. Kaplan (ed.), Modern European Intellectual History, Itaca - London 1982. Zde citováno poddle: Roger CHARTIER, Intellektuellen Geschichte und Geschichte der Mentalitäten, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte. Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 69-98, Roger CHARTIER (1992a): Die unvollendete Vergangenheit. Beziehungen zwischen Philosophie und Geschichte, in: R. Chartier, Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a. M. 1992, s. 2443. Francouzský originál in: Philosophie et histoire, Paris 1987, s. 115-135. Roger CHARTIER (1992b): Text, Symbol und Frenchness. Der Historiker und die symbolische Anthropologie, in: R. Chartier, Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a. M. 1992, s. 70-87; anglický originál in: Journal of Modern History 57, 4/1984, s. 682-695. Roger CHARTIER (1998): Au bord de la falaise. L'histoire entre certitudes et inquiétude, Paris 1998. Roger CHARTIER (2002): New Cultural History, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 193-205. Georg G. IGGERS (1995): Zur "Linguistischen Wende" im Geschichtsdenken und in der Geschichtssreibung, in: Geschichte und Gesellschaft 21, 1995, s. 557-579. Georg G. IGGERS (2002): Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002. Robert JÜTTE (2002): Diskursanalyse in Frankreich, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 307-317. Zdeněk KALISTA (2002), Cesty historikova myšlení, Praha 2002. Duk-Yung KIM (2002): Georg Simmel und Max Weber. Über zwei Entwicklungswege der Soziologie, Leske + Budrich, Opladen 2002. Reinhardt KOSELLECK (2000): Vergangene Zukunft. Zur Semantik geschichtlichter Zeiten, Frankfurt a. M. 2000. Volker KRUSE (1999): "Geschichts- und Sozialphilosophie" oder "Wirklichkeitswissenschaft"? Die deutsche historische Soziologie und die logischen Kategorien Rene Königs und Max Webers, Suhrkamp Frankfurt am Mein 1999. Thomas S. KUHN (1997): Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997. František KUTNAR (1993): Základní otázky historického pojmosloví, in: A. Kostlán (vyd.), Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993, s. 229-235. Stanislav KUŽEL (1999): Zákoutí antropologické "orientace popisu podle aktéra", in: J. Horský (vyd.), Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení. Příspěvky k dějinám českého dějepisectví doby Gollovy školy, Ústí n. L. 1999, s. 87-118. Dominick LA CAPRA - Steven L. KAPLAN (ed.) (1982): Modern Intelectual History, Nev York 1982. Giovani LEVI (1991): On Microhistory, in: Peter BURKE (ed.), New Perspektives of Historical Writing, Oxford 1991, s. 93-113. Bedřich LOEWENSTEIN (2004): Historismus a kulturní pesimismus. Revize ideje pokroku v 19. století, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 33-50. Chris LORENZ (1997): Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar - Wien 11997. Günther LOTTES (2002): Neue Ideengeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 261-269. Alf LÜDTKE (Hg.) (1991): Herrschaft als soziale Praxis. Historische und sozial-anthropologische Studien, Göttingen 1991. Jaroslav MAREK (1991): O smyslu dějin a dějepisectví, in: Historické listy 1, 1991, s. 1-3. Jaroslav MAREK (1992): O historismu a dějepisectví, Praha 1992. Jochen MARTIN (1994): Der Wandel des Beständigen. Überlegungen zu einer historischen Anthropologie, in: Freiburger Universitätsblätter 126, 1994, s. 35-46. Francoise MAYEROVÁ - Zdeněk VAŠÍČEK (2004): Minulost a současnost, paměť a dějiny, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 9-32. Hans MEDICK (1989): "Mi
Anotace
V kurzu vyjdeme z narativistické kritiky historiografie, budeme diskutovat její epistemologické důsledky a možnosti reflexe v historickém bádání a psaní. Narativita však není pouze charakteristikou historiografie, ale nemalou měrou také věd přírodních či věd, jež jsou kromě textů výrazně orientované také či především na artefakty (dějiny umění, archeologie, muzeologie, visual studies etc.).
Teorie materiální kultury nás v reakci na lingvistický obrat stále více upozorňuje, že nemáme jen texty, ale také artefakty a že i texty a procesy mají svou materialitu. Právě studium materiality předmětů se jeví jako důležitý most mezi přírodními a humanitními vědami, ostatně lidský život lze interpretovat jako výrobu artefaktů a jejich směna historicky sloužila zajišťování životních potřeb.
V kurzu se tak zaměříme na obrat k materialitě jako určitý protipól lingvistického obratu.