Zrození (po)slušného občana. „Neslušnost“, „nemravnost“ a „nepokoj“ v sekularizující se Evropě (1780-1850)
Sylabus
1) Klidná země? Rakousko očima Charlese Sealsfielda
Lit.: Charles Sealsfield, Rakousko, jaké je, Praha 1992, s. 55-99.
(10. 10.) 2) Osvícenská, pozdněosvícenská a „restaurační“ společnost habsburské monarchie a českých zemí
Jitka Lněničková, České země v době předbřeznové 1792-1848, Praha 1999, s. 45-81.
Pavel Bělina, Milan Hlavačka, Daniela Tinková, Velké dějiny zemí Koruny české XI. a (1792-1860, Praha – Litomyšl 2013, s. 163-187.
(17. 10.) 3) Francouzská revoluce, napoleonské války a střední Evropa
Květa Mejdřická, Listy ze stromu svobody, Praha 1989, s. 103-143.
Josef Polišenský, Napoleon a srdce Evropy.
Krameriovy noviny o popravě Ludvíka XVI.
(24. 10.) 4) Jakobíni ve střední Evropě
Helmut Reinalter (ed.), Jakobiner in Mitteleuropa, Innsbruck 1977, zde Ernst Wangermann, Josephiner, Leopoldiner und Jakobiner, s. 231-242, Helmut Reinalter, Aufklärung, Freimaurerei und Jakobinertum in der Habsburger-Monarchie, s. 243-269.
Květa Mejdřická, Listy ze stromu svobody, Praha 1989, s. 75-98.
Daniela Tinková, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě, Praha 2011, s. 120-167, ref. Kravka
(30. 10.) 5) Od rolnických bouří přes tumulty k městským revoltám; (tajná) policie
George Rudé, The Crowd in History. A Study of Popular Disturbances in France and England 1730-1848, New York – London – Sydney 1964, s. 47-65, ref. Štěrba
(7. 11.) pražský „morální“ tumult v prosinci 1793
Jan Theobald Held, Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. Vzpomínky pražského lékaře na léta 1770-1799, (ed. Jindřich Květ a Daniela Tinková), Praha 2017, s. 216-221; archivní prameny
Paul P. Bernard, From the Enlightenment to the Police State. The Public Life id Johann Anton Pergen, Urbana – Chicago 1991, s. 180-221, ref. Holodňák
(14. 11.) 6) Osvícenské a revoluční pojetí občana, státu a morálky
Daniela Tinková (ed.), Zrození občana. Antologie dokumentů z Francouzské revoluce, Praha 2015, s. 61-64 (Deklarace práv člověka a občana), 145-148 (ústava konstituční monarchie), 271-278 (Robespierre, Principy politické morálky)
Zdeňka Stoklásková, Bürger werden in Österreich 1780-1811, in: Wilhelm Brauneder, Milan Hlavačka (eds.), Bürgerliche Gesellschaft auf dem Papier: Konstruktion, Kodifikation und Realisation der Zivilgesellschaft in der Habsburgermonarchie, Berlin 2014, s. 213-242, ref. Matoušková
(21. 11.) 7) Od hříchu k nemravnosti
Daniela Tinková, Zločin a trest na prahu občanské společnosti. Zrození „osvícené“ kriminální politiky v habsburské monarchii (cca 1780-1852), in: Zločin a trest v české kultuře 19. století. Praha 2011, s. 9-18.
Daniela Tinková, Zločin, hřích, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2003.
Josefina 1787 a Franciskana 1803/04
(28. 11.)
Isabell V. Hull, Sexuality, State, and Civil Society in Germany 1700-1815, Ithaca – London 1996, s. 199-228 (5. The Practitioners of Civil Society) ref. Pivoňková, 229-256 (6. The Sexual Self-Image of Civil Society), 407-411 (11. The Sexual Foundation of the Nineteenth Cenutry).
(5. 12.) 7) „Zde chci mít tichý klid“. Divadlo, knihy a cenzura
M. Wögerbauer a kol., V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře I. (1749-1938), Praha 2015, s. 141-161, ref. Zemánek
(12. 12.)
Anotace
V představách o řádu a pořádku se v evropských společnostech od konce 18. století stávala kategorie hříchu, resp. legitimizace boží milostí nebo boží vůlí stále méně důležitou. Kurz bude sledovat jednak proměnu trestnosti a jejího odůvodňování u jednání směřujícího přímo proti náboženství, ale také u činů proti společenskému uspořádání (mj. tzv. jakobínských spiknutí a jiných ohlasů Francouzské revoluce ve střední Evropě), nebo činů proti klidu a veřejnému pořádku – budeme se ptát, zda a jak nahradil právě „veřejný pořádek“, „veřejná bezpečnost“, ale také „přirozenost“ a „slušnost“ či „náležitost“ nábožensky založený sociální řád a instituce.
Zajímat nás bude také to, jak tyto (implicitní) koncepty proměnily způsoby dohledu a kontroly (justice, policie, administrativa, medicína) a také představu delikventa. Pokusíme se rovněž odpovědět na otázku, odkud a jak se vynořila kategorie mravnostních deliktů či „veřejného pohoršení“ coby kritéria trestního práva.
Vedle sekundární literatury a právních kodifikací k tomu budeme využívat i (archivní) dokumenty z vyšetřování jednotlivých případů a doprovodnou agendu (korespondenci, dobrozdání), pozornost obrátíme také k prvním policejním a kriminalistickým příručkám.