Sylabus
27. 5. Znojmo
Josef Haubelt, České osvícenství, Praha 1986, s. 166-189 (Divišův hromosvod), ref. Kojanová.
Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku. III. Náboženství, magie, osvícenství, Praha 2006, s. 207-261 (V. Osvícenství a vzdělání), ref. Baráková, Bořilová.
Pomoc v potřebě_blesk, všichni 28. 5. Popice, Lukov, Znojmo
Charles Sealsfield, Rakousko, jaké je, Praha 1992, ref. Jelínek.
Daniela Tinková, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě, Praha 2011, s. 13-41 (Prolog, Úvod), ref. Pauli; 83-119 (3. Vyznání moravského vikáře), ref. Nováková; 120-167 (4. „Tak už je lid k revoluci zralý“), ref. Vacardová. 29. 5. Znojmo, Mikulov
Jiří Kroupa, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost, Kroměříž – Brno 1986, ref. Dukić.
Derek Beales, Enlightenment and Reform in Eighteent-century Europe, London 2005, s. 7-27 (Social Forces and Enlightened Policies). ref. Sukdolák. 30. 5. Mikulov
Zdeňka Stoklásková, Vysoký státní úředník a reformátor – příklad Josepha von Sonnenfelse, in: Jiří Malíř a kol., Člověk na Moravě v druhé polovině 18. století, Brno 2008, s. 31-47, ref. Vavřinová.
Magdalena Matzneller, Polizey und Publikation: Joseph von Sonnenfels und der Mann ohne Vorurteil, Cornova 3/1, 2013, s. 29-37, ref. Řičář.
Joseph von Sonnenfels, Der Mann ohne Vorurtheil 31. 5. Slavkov u Brna
Franz A. J. Szabó, Kaunitz and Enlightened Absolutism 1753-1780, Cambridge 1994, ref. Sychrová.
Anotace
Přes svůj emancipační náboj bylo osvícenství převážně záležitostí mužskou. Je dáno zčásti náhodou, zčásti relativní blízkostí rezidenční Vídně, že stopy výrazných postav středoevropského osvícenství se protínají na jižní Moravě.
Exkurze, která se po nich vydá, se nebude zaměřovat jen na myšlenkový svět tamní šlechticko-měšťanské společnosti v druhé polovině 18. a na počátku 19. století, ten ostatně zdařile zachytil už Jiří Kroupa. Abychom si představili politické, vzdělávací, vědecko-technologické, kulturní a společensko-kritické aktivity "velkých a malých mužů osvícenství", které měly mnohdy evropský rozměr, zastavíme se jednak na místech původu či domovských panstvích osob, které byly činné jinde a jinak (Mikulov, Popice, Slavkov), jednak nás bude zajímat i „osvícenství zdola“, tedy působení jeho – často duchovních – představitelů ve venkovské společnosti (Přímětice, Lukov, Štítary, Horní Slatina).
Stranou nezůstanou ani dopady francouzské revoluce a napoleonských válek v tomto regionu.