Témata:
1. Fantastické fikce epochy Fin-de-Siècle.
2. „Věda“ a „fenomenologie“. Dvě perspektivy v eseji H. G. Wellse „A Talk with Gryllotapa“.
3. Perspektivy fenomenologické filosofie.
4. Tělo jako „vlastní tělo“ (Fenomenologie vnímání).
5. Prostorovost vlastního těla (Fenomenologie vnímání).
6. Pociťování (Fenomenologie vnímání).
7. Četba a interpretace vybraných pasáží Války světů.
8. Bytí v sobě a bytí pro sebe (Bytí a nicota).
9. Bytí pro druhého. Pohled. Konkrétní vztahy k druhým. (Bytí a nicota).
10. Touha být neviditelný jako touha nemít tělo. (ukázky z románu Neviditelný, Bytí a nicota)
11. Pohled jako dohled, Panoptikon a prostorovost románu Neviditelný (Dohlížet a trestat)
12. Fenomén fantómu podle R. Descartese a z něj vyplývající pojetí tělesnosti.
13. Uchopitelnost fantómu na rovině existence, bytí ve světě (M. Merleau-Ponty)
Seminář se zabývá analogickými tematizacemi vybraných fenoménů lidské tělesnosti v klasických textech fenomenologické tradice a literárních dílech. V první části sleduje téma lidské tělesnosti jako zprostředkující kontakt se světem ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho a ve Wellsově novele Válka světů.
Ve druhé fenomén tělesnosti a pohledu druhého v Bytí a nicotě Jeana-Paula Sartra a v románu Jaroslava Havlíčka Neviditelný, přičemž doplňující perspektivu zde poskytuje text Michela Foucaulta Dohlížet a trestat, motiv strachu jak v Bytí a nicotě, tak v Nástinu teorie emocí. Dále pak pomocí fenomén fantómu u R.
Descarta a M. Merleau-Pontyho naznačíme pojetí tělesnosti u obou autorů.