Sylabus a rozvrh přednášek (pořadí jednotlivých přednášek se může během semestru měnit): 1. Úvod do studia, 2. října 2. Antika a odkaz antických civilizací, 9. října
Doporučená literatura:
Brague, R., Evropa, římská cesta, Praha: Ped. F. 1994. 3. Náboženství, 16. října
Doporučená literatura:
Brague, R., Evropa, římská cesta, Praha: Ped. F. 1994.
Hroch, M., Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy, Praha: SLON, 2016, kapitola 5. Proč reformace někde zvítězila a jinde nikoli? s.145-158. 4. Proměny struktury společnosti, 23. října
Doporučená literatura:
Elias, N., O procesu civilizace I. a II., Praha: Argo, 2006 a 2007.
Hroch, M., Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy, Praha: SLON, 2016, kapitola 3. Proč se evropské regiony proměňovaly nerovnoměrně? s. 69-113. 5. Ideologie, 30. října
Doporučená literatura:
Geyer, M., Fitzpatrick, S. (eds.), Beyond totalitarianism: Stalinism and Nazism compared, New York: Cambridge University Press, 2009. 6. Osvícenství, 6. listopadu
Doporučená literatura:
Adorno, T. W., Horkheimer, M., Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty, Praha: OIKOYMENH, 2009.
Im Hof, U., Evropa a osvícenství, Praha: NLN 2001. 7. Revoluce v dějinách, 13. listopadu 8. Migrace, 20. listopadu 9. Stát a právo, 27. listopadu
Doporučená literatura:
Balík, S., Vybrané kapitoly z dějin státu a práva I, Obecné dějiny státu a práva, Praha: Karolinum 1995. 10. Války, 4. prosince
Doporučená literatura:
Koldinská, M., Šedivý, I., Válka a armáda v českých dějinách, Praha: NLN 2008. 11. Nacionalismus, 11. prosince
Doporučená literatura:
Hroch, M., (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů, Praha: SLON 2003.
Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha: SLON 2009, část 3, Aktivity ve jménu národa, kapitoly 3-5, s.168-265.
Hroch, M., Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy, Praha: SLON, 2016, kapitola 8. Evropský národ jako odvěká či novodobá pospolitost? s. 223-284. 12. Závěrečná atestace, prezentace 18. prosince
Přednáškový cyklus je věnován vysvětlení základních etap a mezníků dějin v historicko-sociologické perspektivě. Cílem je předestřít základní faktografický přehled dějinných mezníků a jejich vlivu na další vývoj společnosti a vysvětlit kauzální dějinné souvislosti.
Výklad bude založen konceptu vývoje a vzájemného ovlivňování civilizací s důrazem na euroatlantickou oblast. Výklad bude koncipován podle jednotlivých ústředních problémů (revoluce, odkaz antiky a osvícenství, transformace společnosti, migrace, nacionalismus apod.) jejichž význam a intepretace budou sledovány v dlouhém časovém úseku.
Ve výkladu bude sledován transformační proces (společenský, kulturní, náboženský, proměna kolektivních a individuálních identit) směřující od tradiční k moderní a postmoderní společnosti. Stranou nezůstane ani st ále rostoucí dohlížitelská role státu, hypertrofie práva i omezující společenské stereotypy a předsudky.