Osnova semináře: 1. Základní výkladové modely v dějepisectví: "pozitivistický", "hermeneutický", "komparativní" (Lorenz). 2. Klasický historismus 19. století (Ranke, Droyssen, Taine). 3. Durkheim versus Weber, dvě paradigmata sociálních věd a jejich dopad na francouzské a německé dějepisectví. 4. Postupné reflektování paralelnosti paradigmat v dějepisectví, připuštění mnohosti dějin a nastolení otázky místa historických věd v rámci dějepisectví. 5. Francouzský dějepis školy Annales, jednotlivé fáze jeho vývoje (Bloch, Febvre, Labrousse, Braudel, Le Goff, Chartier). 6. Německé dějepisectví, zejména po druhé světové válce - Historische Sozialwissenschaften (Wehler, Kocka), dějiny každodennost, historická antropologie (van Dülmen, Medick), dějiny pojmů a idejí (Koselleck). 7. Některé směry v anglosaském prostředí (intelektuální dějiny, nový historismus, lingvistická kritika - Burke, Gallagher, Greenblatt, Skiner, White); 8. České dějepisectví ve 20. století a spory o dějiny a jejich smysl. 9. Co s velkými koncepcemi dějin (Marx, Elias, Cassirer) pod tlakem kritik 20. století? 10. Původní (aktérský, autorský) význam textu je nedostupný (lingvistický obrat, spory o textualismus - Derrida, Barthes, Gadamer; Foucaultova kritika) - je tedy vůbec možné v dějepisectví uchovat prvky vědy (obrana Iggersova a Chartierova)? 11. Narativistická kritika dějepisu (její radikální větev: Ankersmit, White, její umírněná větev: Veyne, Ricoeur) - znamená konec dějepisectví jako vědy (Chariter, Iggers)? 12. Snahy uchovat v dějepisectví prvky vědeckosti cestou jeho archeologizace (Foucault, Vašíček), cestou interdisciplinarity (obory jako je historická demografie, dějiny vědy apod.), cestou zpřesňování a explicitního definování metod (příkladem komparativní dějepis).
Základní studijní literatura a studijní pomůcky:
CHARTIER, R.: On the Edge of the Cliff, Baltimore ? London, The Johns Hopkána University Press, 1997.
VAŠÍČEK, Z.: Archeologie, historie, minulost, Praha, nakladatelství Karolinum, 2006.
Doporučená studijní literatura a studijní pomůcky:
HAVELKA, M.: Dějiny a smysl, Praha, nakladatelství Lidové noviny, 2001.
LORENZ, CH.: Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar ? Sien, Böhlau Verlag, 1997.
Kurs pojednává teoretické a metodologické problémy, jež byly tematizovány v rámci noetické reflexe historických věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví a na průniky historických věd s historickou sociologií.