Charles Explorer logo
🇬🇧

Leviathan in a small town. Historical anthropology of a modern state

Class at Faculty of Humanities |
YMHA47

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

5. 10. Úvod, rozdělení referátů 12. 10.

Thomas Hobbes, Leviathan aneb Látka, forma a moc státu církevního a politického, Praha 2009, s. 117-129, 167-176, 231-244.   19. 10. Leviathan v českých zemích koncem 18. století

Pavel Himl, Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát, Praha 2019, s. 31-43. 26. 10. Byrokratický absolutismus v Německu

Zbyněk Sviták, Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782, Brno 2011, s. 25-56. ref. Kanclíř

Thomas Ertmann, Birth of the Leviathan. Building States and Regimes in Medieval and Early Modern Europe, Cambridge 1997, s. 224-263. 2. 11. Jak platit daně? Raně moderní fiskálně-militární stát

Jan Lhoták, Organizace poddanské kontribuce v Čechách a její písemnosti v 18. a provní polovině 19. století, Archivní časopis 67, 2017, s. 177-207. 

Josef Pekař, Kniha o Kosti. Kus české historie, Praha 1942, s. 388-413    9. 11. Identifikace

Jane Caplan, John Torpey (eds.), Documenting Individual Identity. The Development of State Practices in the Modern World, Princeton 2002, s. 1-12 (Introduction), 28-48 (Gérard Noiriel, The Identification of the Citizen. The Birth of Republican Civil Status in France) ref. Polcarová   16. 11. Těla státu - očkování

Daniela Tinková, Zákeřná mefitis. Zdravotní policie a veřejná hygiena v pozdně osvícenských Čechách, Praha 2012, s. 205-259 ref. Slepičková    23. 11. Stát v těle - porodnictví

Daniela Tinková, Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě, Praha 2010, s. 307-320, 436-469 ref. Mencová 30. 11.

Stephan Brakensiek, Communication between Authorities and Subjects in Bohemia, Hungary and the Holy German Empire, 1650−1800: A Comparison of Three Case Studies. in:

Wim Blockmans, Daniel Schläppi, André Holenstein (eds.), Empowering Interactions. Political Cultures and the Emergence of the State in Europe, 2009, s. 149-162

Pomoc v potřebě, s. 291-294, 308-312   7. 12. Globální stát

Jürgen Osterhammel, The Transformation of the World. A Global History of the Nineteenth Century, Princeton 2014, s. 605-625 ref. Duffek   14. 12. Kritika moderního státu

James C. Scott, Seeing like the State. How Certain Schemes to Improve the Human Condition Have Failed, New Haven – London 1998, s. 11-52 ref. Marešová 

David Graeber, Utopie pravidel. O technologie, stupiditě a skryté přitažlivosti byrokracie, Praha 2017, s. 167-197 ref. Slíva 21. 12. Historiografie státu I.

Giovanni Levi, The Origins of the Modern State and the Microhistorical Perspective, in: Jürgen Schlumbohm, Mikrogeschichte, Makrogeschichte – komplementär oder inkommensurable? Göttingen 1998, s. 54-82 ref. Sidor   4. 1. Historiografie státu II.

Wim Blockmans, Daniel Schläppi, André Holenstein (eds.), Empowering Interactions. Political Cultures and the Emergence of the State in Europe, 2009, s. 281-326 (Historiographical and Conceptual Debates)

Literatura:

André Holenstein, Wim Blockmans, Jon Mathieu (eds.), Empowering Interactions. Political Cultures and the Emergence of the State in Europe 1300-1900, Farnham etc. 2009.

James C. Scott, Seeing Like a State. How Certain Schemes to Improve the Human Condition Have Failed, New Haven - London 1998.

Wolfgang Reinhard, Geschichte der Staatsgewalt. Eine vergleichende Verfassungsgeschichte Europas von den Anfängen bis zur Gegenwart, München 1999.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Proč se prokazujeme identifikačními dokumenty? Proč voláme při ohrožení života policii? Proč posíláme své děti do školy? Proč se spoléháme na zdravotní pojištění? Proč platíme daně?

Po sociálně- a kulturněhistorickém odklonu od dějin (národních) států, jež měly tyto útvary nejpozději od 19. století legitimizovat, zažívá historický výzkum státu jako nesamozřejmé formy organizace lidských společností v poslední době jistou renesanci. Stát, jako ho na základě vlastní evropské zkušenosti intuitivně chápeme, tu však nebyl vždy a nebyl všude stejný; zároveň se "zkušenost se státem" lišila a liší i v závislosti na společenském a kulturním postavení jednotlivce. (Historicko)antropologický obrat ve studiu státu staví do středu právě ono zakoušení a utváření státu při konkrétních "úředních úkonech", v kontaktech mezi jeho reprezentanty, občany i osobami ke státu nenáležejícími. Kurz se proto zaměří na "státotvorné" praktiky a interakce jako sčítání lidu, kontrola totožnosti a pohybu, výběr daní, dohled na obchod a vzdělání, regulace veřejného prostoru, sociální péče či institucionalizovaná první pomoc. S produkty těchto úředních aktů budeme v kurzu pracovat jakožto s primárními informačními zdroji; budeme je ale chápat také jako předměty či symboly, ustavující přináležitost ke státu a vypovídající o statusu jejich držitelů. Na konkrétních příkladech ze střední Evropy 18. a 19. století má kurz ambici prověřit různé koncepty vzniku moderního státu.