Sylabus
1. Metody dějin pojmů a idejí;2. "Pojem" v rámci vývoje "ideje" v kontextu (vývoje) "ducha" (klasické německé Geistesgeschichte, Cassirer);3. Pojem v kontextu paradigmatu (Kuhn);4. Pojem a diskursivní formace (Foucault);5. Historická sémantika, od "pojmů" k "sémantickým polím";6. Pojmy (jazyk) jako faktor i indikátor socio-kulturních strukturací a vývojových proměn (Koselleck, škol Geschichtliche Grundbegriffe);7. Performativita pojmů (slov, jazyka - Skinner);8. Renesance a nová věda
17. století, přeznačení základních kosmologických a fyzikálních pojmů ("prostor", "gravitace", "síla", "pole" atd.), "otevření vesmírného prostoru";9. Objevení geologického "času", "zestárnutí světa", restrukturalizace dějinného času;10. Pojem "evoluce", "změna", "pokrok";11. Pojmy "přirozenost" a "humanita";12. Medicinalizace "duše", psychologizace a sociologizace (tradičních, posvátných) hodnot;13. Tradiční antropocentrismus versus moderní člověk ve vyvíjejícím se světě
Anotace
Předmět metodologicky vychází z postupů tradičních škol dějin pojmů a idejí (např. Cambridgeské školy a školy
Geschichtliche Grundbegriffe), dějin (přírodních) věd a sociologie vědění. Pozornost je zaměřena (a) na představení základních teoretických východisek a postupů dějin pojmů a idejí (od klasických německých
Geistesgeschichte po současnou historickou sémantiku, s důrazem na postupy autorů jako je E. Cassirer, Th. S.
Kuhn, M. Foucault, R. Koselleck, Q. Skinner další). Dále (b) jsou tyto postupy představeny při jejich uplatnění na vybrané pojmy (ideje), jejichž dějinná proměna vypovídá o základní restrukturaci kosmologických, fyzikálních, biologických a psychologických myšlenkových soustav od renesance po modernu. Konečně (c) jsou ukazovány důsledky tohoto vývoje pro situování se moderního západního člověka ve světě a jejich případný konstitutivní vliv na restrukturaci socio-kulturního pole.