Annotation
Kurs se zaměřuje na historickou analýzu hlavních forem věštebných postupů, které využívali jak soukromníci, tak různá společenstva (státy). Hlavním cílem je zmapovat myšlenkové a kulturní pozadí jednotlivých technik a představ, různých typů očekávání, která se s mantikou pojila, a rozkrýt soubor vztahů a představ, které se k věštění, věštbám a věštícím vázaly. Dominantní sférou, kde se tak bude dít, bude řecká a římská antika, ale kvůli možnosti sledování celé škály změn v následujících epochách budou zařazeny i ukázky z věštění z řeckého a latinského středověku a novověku. Úspěšné vykonání zkoušky bude podmíněno znalostí obsahu přednášek a vybrané povinné literatury. Možnost navštěvovat seminář v LS není podmíněna zkouškou ze ZS, ale spojení obojího bude velmi vítáno.
Obsah přednášek: 0. Úvod (prameny; principy; terminologie; přehled literatury a bádání o tématu) 1. Základní typy mantiky a věštců (věštění umělé a inspirované; techniky a věštírny; věštci) 2. Věštírny a jejich provoz (typy věštíren; techniky a průběh věštění; Delfy; Dódóna; Klaros) 3. Věštby (jejich typy, formy a charakteristiky; jejich sběratelé, vykladači a interpreti) 4. Bohové a věštění I: hieroskopie (zvířecí oběť; její náboženská role; typy a motivy věštění z ní) 4. Bohové a věštění II: antická inkubace (chrámové snění a léčení; typy; průběh; pozadí) 5. Bohové a věštění III: římské ptakopravectví (prameny; formy; rituál; srovnání s Řeckem) 6. Osud a věštění (kléromancie a její různé typy; antická astragalomancie; křesťanská bibliomancie) 7. Magie a věštění I: antická nekromancie (mytologické základy; základní typy; principy a původ; věštírny; spojení s magií) 8. Magie a věštění II: středověká lekanomancie (základní typy; antické kořeny; principy; zakotvenost v magii) 9. Věštění a astrologie: latinská a byzantská geomancie (typy, principy; spis, způsoby šíření) 10. Středověká chiromancie (antické kořeny; základní typy; principy; spisy) 11. Středověké a novověké věštění z tvarů a pohybů těla (metóposkopie, koskinomancie, daktyliomancie) 12. Novověká oneiromancie (status snů; snáře a jejich vývoj od středověku až do současnosti)
Doporučená literatura:
A. Bouché-Leclercq, Histoire de la divination dans l’antiquité I-IV, Paris: Ernest Leroux, 1879-1882.
S. Costanza, La divinazione Greco-Latina, Udine: Forum, 2009.
R. Flacelière, Greek Oracles, transl. by D. Garman, London: Book Club Associates, 1976 (fr. orig. Devins et oracles grecs, Paris: PUF, 1961).
M. A. Flower, The Seer in Ancient Greece, Berkeley: University of California Press, 2008.
W. R. Halliday, Greek Divination, London: MacMillan, 1913.
S. I. Johnston, Ancient Greek Divination, Chichester: Wiley-Blackwell, 2008.
H. W. Parke, Greek Oracles, London: Hutchinson University Library, 1967.
V. Rosenberger, Griechische Orakel. Eine Kulturgeschichte, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2001.
T. Vítek, Věštění ve starém Řecku I-IV, Praha: Herrmann a synové, 2010-2018.
Povinná literatura:
T. Vítek – J. Starý – D. Antalík (eds.), O věštění a prorokování, Praha: Herrmann & synové, 2006.
M. T. Cicero, Předtuchy a výstrahy, Praha: Votobia, 1996.