Dějiny sémiotiky II.

Sylabus

Dějiny sémiotiky ii: Sylabus ZS 2018/19   15. 10. Úvod. Existuje novověká sémiotika? Představení výchozích pojmů a perspektiv.

Dějiny sémiotiky v pojetí Johna Deelyho.   22. 10. Od Augustina k Poinsotovi.

Augustinova definice znaku (signum) a její zpracování ve scholastice. Teorie relací: Boethius.

Tři výsledné teorie znaku v pozdní scholastice: conimbricenses, Poinsot, Fonseca.   29. 10. Úvod do novověkého myšlení o representaci. Representace, idea, bezprostřední poznání, intuice v racionalismu a empirismu: problémy.   5. 11.

René Descartes. Cogito a důkaz Boží existence, teorie jasných a zřetelných idejí; otázka vědecké metody a objektivity poznání.   12. 11.

Logika z Port Royal. Psychologismus, rozdělení logických forem podle duševních mohutností; teorie termínů: extense a komprehense; teorie znaku jako podvojné ideje; místo Port Royal v souvislostech scholastické a současné logiky a sémiotiky/sémiologie.   19. 11.

John Locke. Teorie idejí a jejich klasifikace; primární/sekundární kvality; Lockova sémiotika (semiotic).   26. 11.

David Hume. Předpoklady poznání; elementy mentálního světa: distinkce impression/idea a jejich relace; problém kauzality: idea nutného spojení, uniformita přírody.   3. 12.

Immanuel Kant I. Transcendentální filosofie; syntetické soudy a priori; pojmy předmětu, representace a poznání.   10. 12.

Immanuel Kant II. Formy smyslovosti a rozvažování, metafysická a transcendentální dedukce kategorií; transcendentální ideje.   17. 12.

Charles S. Peirce a metametafysika.

Potrojné chápání metafysiky; metafysický fideismus a teorie „prvních pravd“; fundamentálnost representace.   7. 1. Závěr: Representace a inference.

Peircovy důkazy symbolizace; zpět k Deelymu: Peirce a signum/σημεῖον; důsledky pro otázku základů sémiotiky a jejích dějin.

Anotace

Cílem kursu je seznámit posluchače se základy novověké teorie representace. Kurs se tak věnuje postupně třem tematickým okruhům: (i) vlastní genezi novověkého chápání, vycházejícího z pozdní scholastiky; (ii) výkladu jednotlivých novověkých teorií representace (Descartes, Locke, Hume, Kant); (iii) představení (Peircovy) sémiotiky coby diagnózy a řešení problémů vzešlých z představených teorií.