Syllabus
Obsah a struktura
Obsah kurzu je členěn do 3 hlavních navazujících tematických okruhů, věnovaných třem hlavním zneschopňujícím kategoriím působícím v oblasti sociální práce: postižení, rase a pohlaví. Efekty těchto kategorií v sociální práci budou zkoumány nejen odděleně v rámci jednotlivých okruhů, ale také ve vzájemné synergii a komplexitě narůstající od prvního setkání až po vyústění kurzu v rozpravě nad odbornou esejí. Každému setkání bude předcházet studium povinné četby a relevantních multimediálních děl, jejichž stručný rozbor bude před každým setkáním hodnocen vyučujícími. Studenti a studentky si na každé setkání připraví stručný popis konkrétních situací ze svého profesionálního života, které se stanou předmětem rozboru během semináře. Společná reflexe odborné literatury a mediálních děl bude doplněna základní informací o dosaženém poznání v dané oblasti a diskusí o konkrétních dopadech postižení, rasy a pohlaví na sociální práci a její řízení.
Výstup
Student/ka: Porozumí, že postižení, rasa a pohlaví nejsou přirozené vlastnosti jednotlivců, ale socio-materiálně konstruované objekty utvářené skrze diskursy ne/způsobilosti; Získá citlivost vůči projevům ne/způsobilosti v sociální práci a bude kriticky nahlížet ty aspekty odborných diskursů a praxe sociální práce, které k přispívají ke zneschopňování a marginalizaci; Získá základní orientaci v přístupech, teoriích a metodách současných studií ne/způsobilosti; Naučí se používat kritické meta-pojmy jako ne/způsobilost či gender a oceňovat jejich užitečnost v praxi sociální práce; Pocvičí se v rozumění odborným textům z oblasti kritických studií postižení, pohlaví a rasy a vyzkouší si formulování vlastních myšlenek v této oblasti ve formě krátkého odborného eseje.
OKRUH 1: Studia postižení
Ohniskem prvního okruhu je „postižení“, jakožto socio-materiální objekt odborných i laických diskursů (včetně diskursu sociální práce a souvisejících diskursů medicíny, speciální pedagogiky a psychoterapie) a jakožto každodenní zkušenost lidí označovaných za postižené. Jakou roli hraje postižení v klíčových režimech sociálního státu, jakým je například proces přiznávání příspěvku na péči? Jak performativní moc označení za „postiženého“ prožívají lidé, jejichž život je tímto označením spoluvytvářen? Jak se vědění zrozené z prožitků marginalizace může proměnit v „kriplovskou vědu“, tedy v soubor poznatků, metod a náhledů vedoucích k emancipaci? Skrze společné hledání odpovědí na tyto otázky první okruh kurzu zároveň nastavuje konceptuální rámec pro čtení kategorií probíraných ve druhém a třetím okruhu.
Četba k okruhu:
KOLÁŘOVÁ, Kateřina. 2017. „,Mentální retardace‘ a afektivní politiky zřeknutí se.“ Gender a výzkum 18 (2): 128-154. ISSN 2570-6578.
KOMANICKÁ, Daniela. 2018. „Žijem život na hraně: Autoetnografické záznamy.“ In: Iné telá, Apart, Display, Kapitál, s. 33-79. ISBN 978-80-971569-1-6. 131 s.
MOSER, Ingunn. 2005. “On Becoming Disabled and Articulating Alternatives: The Multiple Modes of Ordering Disability and their Interferences.” Cultural Studies 19 (6): 667-700. DOI: https://doi.org/10.1080/09502380500365648. ISSN 0950-2386.
Multimédia: Elling. 2001. Režie Petter Naes.
OKRUH 2: Studia rasy
Ve druhém okruhu zaměřeném na studia rasy se předmětem rozboru stávají stigmatizované kolektivní identity charakterizované negativně vnímanými fyzickými a kulturními charakteristikami. Skrze zaměření na fenomén „procházení (passing)“ je rasa - či v českém kontextu etnicita - představena jako fluidní, performativně utvářený objekt, jehož konkrétní podoba vždy závisí nejen na symbolických kulturních rámcích sdílených většinovou společností, ale také na jejich okamžité, socio-materiálně situované aktualizaci. V úvahách nad souvislostmi mezi etnicitou a pohlavím (nejen) v praxích sociální práce vstupuje do hry intersekcionalita, coby komplexní analytický nástroj pro pochopení mnohočetných nerovností ve společnosti.
Četba k okruhu:
BUTLER, Judith. 2016. „Passing, queering: Nella Larsenová a její psychoanalytická výzva.“ In: J. Butler. Závažná těla: O materialitě a diskursivních mezích „pohlaví“, Praha: Nakladatelství Karolinum, str. 224-248. ISBN 978-80-246-3325-1. 342 s.
MORRISON, Toni. 2017. The Origin of Others. Cambridge, London: Harvard University Press. ISBN 978-0-674-97645-0. 114 s.
M’CHAREK, Amade a OORSCHOT, Irene. 2020. “What about Race?” In: A. Blok, A., Farías, I. a C. Roberts (eds.). Routledge Companion to Actor-Network Theory, London: Taylor & Francis, s. 235-245. ISBN 978-1-138-08472-8. 421 s.
Multimédia: The Passing. 2021. Režie Rebecca Hall.
OKRUH 3: Studia pohlaví
Poznatky o socio-materiální povaze, performativitě a intersekcionální povaze zneschopňujících diskursivních objektů a podobách jejich spolu-vytváření v praxích sociálních služeb jsou v rámci úkolů a debat posledního okruhu testovány skrze analýzu kategorie, jež je v důsledku své „všudypřítomnosti“ obvykle dekonstruována skrze sociologizaci kritickým pojmem genderu a zároveň stále v některých svých aspektech naturalizována jako přirozená vlastnost každého člověka. Jak nakládat s diskursy a praktikami, jejichž důsledkem je stigmatizace a marginalizace na základě pohlaví? Co si počít se situacemi, kdy se ocitáme mimo zavedené kategorie, ať už na rovině symbolů a reprezentací, či přímo „fyzicky“, skrze dobrovolné či vynucené modifikace vlastních těl? A jaká je role péče, terapie a managementu rizik v těchto situacích a proměnách? Závěrečný okruh se uzavírá spekulativně-etickou úvahou o sociálních službách, podílejících se na de/konstrukci postižení, rasy a pohlaví lepším, méně zneschopňujícím způsobem.
Četba k okruhu:
JAHODOVÁ, Dita. 2016. „Trans* příběhy o těle a s tělem.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 17 (1): 77-88. DOI: http:// dx.doi.org/10.13060/12130028.2016.17.1.257 ISSN 2570-6578.
JANEBOVÁ, Radka a Lucie Černá. „Konstrukce žen-klientek a mužů-klientů v praxi sociální práce. Gender a výzkum 9 (2): 37-44. ISSN 2570-6578.
LAW, John a Ingunn Moser. 1999. “Managing, Subjectivities and Desires.” Concepts and Transformations 4 (3): 249-279. DOI: https://doi.org/10.1075/cat.4.3.03law. ISSN 1384-6639.
Multimédia: Paris is Burning. 1990. Režie Jennie Livingston.
Annotation
Tématem kurzu je role zneschopňujících konceptů a kategorií v sociální práci a jejich kritické zhodnocení v rámci studií ne/způsobilosti. Na základě rozboru reálných situací z odborného života studentů/ek a mediálních obrazů jinakosti ukážeme, jak jsou zneschopňující koncepty – jako postižení, rasa či pohlaví – spoluvytvářeny odbornými diskurzy a praxemi sociální práce, jak působí na profesionální vztahy mezi sociálními pracovnicemi/pracovníky a klientkami/klienty a jak ovlivňují odborné a životní projekty aktérů sociální práce. Na základě metodologických a teoretických vhledů konstruktivistické sociologie postižení, vědních studií a kritických studií genderu, rasy a disability nabídneme studentům/kám kritický a relační pohled na zneschopňování, jinakost a disabilitu, pohled založený na poznání, že ne/způsobilost – ať už je doprovázena přiřazením ke kterékoli probírané kategorii – není vlastností člověka, ale něčím, čím se člověk stává prostřednictvím zapojení do specifických socio-materiálních uspořádání.
Vedle zaměření na praxiografii odborných činností a performativitu postižení, rasy a pohlaví věnujeme zvláštní pozornost intersekcionalitě, tedy analýze toho, jak se jednotlivé zneschopňující diskursy navzájem ovlivňují a posilují.
Povědomí o roli ne/způsobilosti v sociální práci bude pěstováno prostřednictvím komentované četby, rozboru reálných situací z profesního života a přednášek, a posléze ověřeno vypracováním krátké odborné eseje, jejíž závěry budou mít studující příležitost prodiskutovat s vyučujícími během závěrečného pohovoru.