Sylabus
Obsah a struktura:
Kurz je rozdělen do tří tematických okruhů, přičemž každému z nich bude věnováno jedno půldenní setkání (tedy 4 vyučovací hodiny).
I. Okruh: Od objektu a subjektu výzkumu ke společnému spřádání příběhů
V prvním bloku se studenti/ky seznámí se základními teoretickými východisky obratu sociálních věd od pozitivistického pojetí výzkumu jakožto odhalování „skryté pravdy“ či „autentického hlasu“ k dialogickému, relačnímu pojetí výzkumu a k ocenění indigenous knowledge a cripple science. Na konkrétních příkladech budeme problematizovat rozdělení na „výzkumníka“ a „zkoumaného“, jakož i dichotomie, které se s ním pojí, jako je „vědecká pravda“ / „laická zkušenost“, „metoda výzkumu“ / „předmět výzkumu“, „majoritní společnost“ / „zranitelné populace“. Ukážeme si, jak samotné tyto koncepty, ukotvené v představě o vědeckém „nároku na pravdu“, mohou umlčovat, neboť ti, za které věda mluví, nárok na pravdu již samotným zařazením mezi „předměty výzkumu“ ztrácejí.
II. Okruh: Od následování aktéra k péči o společné předměty zájmu
Ve druhém bloku se zaměříme na konkrétní příklady metod, s jejichž pomocí se snažíme otevřít prostor pro těžko slyšitelné hlasy a svým komunikačním partnerům/kám poskytnou příležitost pro konstrukci vlastní vypravěčské subjektivity. Soustředit se budeme zejména na hlasy, které se nám jeví jako obtížně slyšitelné a málo srozumitelné v důsledku jejich neobvyklosti a problematického vztahu k hegemonickým diskursům diagnostiky, léčby či pedagogiky – tedy na hlasy, které jsou ve výzkumu často opomíjeny pro svou domnělou „nesrozumitelnost“. Společně budeme hledat a testovat inovativní způsoby komunikace a spolupráce, jako je užití vizuálních materiálů, řeči těla, umělecké tvorby či spolupráce na praktických společných mini-projektech. Ukážeme si, jak zdánlivě nepodstatná gesta, jako jsou odmlky či domnělé nesrovnalosti, mohou být nositeli významu. Spolu s Actor-Network-Theory a kritickými studiemi postižení se necháme vést našimi spolupracovníky, abychom spolu s nimi prozkoumali způsoby, jak těžko slyšitelným hlasům zajistit místo ve výzkumu, aniž by se ze spolu-tvůrců proměnili v pouhé příklady demonstrující platnost použitých metod a teorií.
III. Okruh: Čí je to hlas? Spolu-vyprávění jako prostor pro sebe-vyjádření
V posledním bloku se budeme věnovat problematice převyprávění/překladu a hledání vhodných a citlivých způsobů prezentace a využití výzkumu. Převyprávění a překlad hlasů těch, s nimiž během výzkumu mluvíme, budeme problematizovat jako přivlastnění hlasu druhého. Budeme hledat způsoby, jak hlas našich výzkumných partnerů nespoutat vlastními interpretacemi a jak účinně konstruovat hranici mezi hlasy partnerů/rek ve výzkumu a hlasy výzkumníka/ce. Pozornost zaměříme rovněž na okamžiky, kde se naše výpovědi radikálně liší od výpovědí našich spolupracovníků a spolupracovnic, kdy naše spolupráce selhává. Porozumění představíme nikoli jako abstraktní hodnotu, nesoucí s sebou nárok na totální, univerzální pravdu a aplikovatelnost, ale jako výsledek spolupráce vázaný na konkrétní situovanost výzkumu, utvářenou konkrétními lidskými i nejen-lidskými aktéry.
Výstup:
Student/ka:
● přistupuje kriticky k esencialisticky zaměřeným teoriím výzkumu chápajícím sociálněvědní výzkum jako „odhalování skryté pravdy“ či „autentického hlasu respondentů“;
● problémy spojené s reprodukcí a překladem hlasů, které jsou obvykle považovány za „nesrozumitelné“ pro svou relativní neobvyklost a v důsledku systematické marginalizace, chápe jako metodologické a praktické problémy, jejichž vhodné formulace i řešení je třeba hledat v konkrétních socio-materiálních sítích výzkumu;
● kvalitativní sociálněvědní výzkumné projekty dokáže koncipovat a vést jako projekty spolupráce lidí a dalších aktérů s rozdílnými zájmy, používajícími rozdílné komunikační prostředky a vládnoucími různými formami vědění a odbornosti.
Anotace
Metodologicko/praktický kurz zaměřený na výzkum životních příběhů a zkušeností lidí, jejichž hlas je systematicky umlčován hegemonickými diskurzy ableismu, rasismu, sexismu či sociální diskriminace. Společně se studentkami/studenty prodiskutujeme teoreticko/metodologická východiska pro zkoumání marginalizovaných
životů a na příkladu projektu věnovaného životním příběhům lidí s přímou zkušeností s institucionalizací a životem s diagnózou (www.zivotnipribehy.com) předvedeme, jak se umlčované vědění může stát zdrojem kriplovské vědy, umění a politiky. Účastnice a účastníci kurzu budou mít příležitost spolupracovat s „postiženými“ výzkumnicemi a výzkumníky a spolu s nimi se naučí formulovat výzkumné otázky a postupy hledající odpovědi na palčivé společenské problémy způsobené ableismem a marginalizací.