Filmová analýza a interpretace

Sylabus

Témata: 1) představení obsahu a cíle kurzu; perspektivy studia filmu; deskripce/ analýza/ interpretace audiovizuálního díla 2) - 4) typy významu ve filmu (referenční, explicitní, implicitní, symptomatický) 5) - 9) základní pojmy a východiska neoformalistické analýzy filmu (fabule, syžet, styl); složky filmového stylu (mizanscéna, kamera, zvuk, střih) 10) - 11) filmová narace; narativ o více liniích, paralelní narativ...; scénář a problematika adaptací 12) specifika dokumentární tvorby; narativní/ rétorická/ kategorická forma dokumentu

* Povinná literatura: BORDWELL, D. Making meaning: inference and rhetoric in the interpretation of cinema. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1989. ISBN 978-0-674-54336-2. BORDWELL, D., THOMPSON, K. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011. 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. * Doporučená literatura:

ANDREW, D. Adaptation. In: Concepts in Film Theory. New York: Oxford, 1984. s. 96-106.

BORDWELL, D., STAIGER, J., THOMPSON, K. The Classical Hollywood Cinema: Film Style and Mode of Production to 1960. New York: Columbia University Press 1985. ISBN 0-231-06054-8.

ELSAESSER, T. Digital Cinema: Delivery, Event, Time. In: ELSAESSER, T, HOFFMAN, K. (eds.). Cinema Futures: Cain, Abel or Cable? Amsterdam, 1998, s. 201-222. ISBN 9789053563120.

GAUTHIER, G. Dokumentární film, jiná kinematografie. 

ŘEHOŘOVÁ, I. Film a kulturní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2018 (v tisku).

THOMPSON, K. Neoformalistická filmová analýza: jeden přístup, mnoho metod. In: Iluminace, č.1, 1998, s. 5-36.

THORNBURN, D. Television as Aesthetic Medium. In: Critical Studies in Mass Communication, č. 2, 1987, s. 161-73.

Další doporučená literatura bude průběžně doplňována v rámci seminářů dle probíraných témat.

Anotace

Cílem kurzu je představit různé perspektivy a metody, které lze uplatnit při studiu audiovizuální tvorby. V první části kurzu se zaměříme na interpretační postupy, které ve filmech rozlišují různé významové roviny.

Následující hodiny budou věnovány převážně neoformalistické filmové analýze, v rámci níž se budeme zabývat filmovou formou, narací a různými složkami filmového stylu (mizanscéna, kamera, střih, zvuk). Výuka je kombinací teoretického výkladu a praktických ukázek z konkrétních děl.