Kapitoly z meziválečných československo-německých vztahů osvětlují rozpor politické orientace mladé Československé republiky na západní mocnosti, zejména Francii, a Malou Dohodu a hospodářské politiky nesmlouvavě formulující požadavek korektních sousedských vztahů, jež by neohrožovaly "životně důležité" hospodářské styky s Německem. Kompromisy - přijímané oběma stranami - šly na československé straně na úkor státu a představovaly ústupky ve sféře zahraniční politiky a finanční újmu státního rozpočtu, na straně německé pak na šly úkor soukromých subjektů, německého podnikatelstva obchodujícího s ČSR a zejména pak šlechty s německým občanstvím jako byly rodiny Metternichů, Thurn-Taxisů, Hohenlohe-Langenburgů, Fürstenbergů a řady dalších.

1.) Problémy, literatura, stav zpracování

2.) Československá zahraniční politika - osoby, principy, realizace

3.) Reparace a vojenská intervence versus hospodářský zájem 1921

4.) Obchodní politika, hospodářská jednání a sekvestrace majetku

5.) Hospodářská svěrací kazajka: uhlí, doprava a měna

6.) ČSR a rúrská krize (hospodářské vazby na Německo nad francouzské spojenectví)

7.) Aféra kolem tajného vojenského dodatku k československo-německé spojenecké smlouvě

8.) Tomáš Baťa a jeho lék na německé bojkotové hnutí

9.) "Markové priority" aneb děs majitelů válečných rakousko-uherských válečných půjček

10.) Locarno - zahraničněpolitická křižovatka masarykovsko-benešovské politiky

11.) Clearing - jediné politické a hospodářské vítězství meziválečného Československa nad Německou říší

12.) Závěr