Úvod:

Fenomén byrokracie. Základní pojmy. Jak souvisí modernita s byrokracií? Specifika sociologické tematizace modernity a byrokracie.

Modernita, modernizace, projekt Osvícenství.

Sociální změna a transformace. Modernizační procesy. Změna sociálního řádu. Změny moci a ovládání. Byrokracie a demokracie.

Modernizační procesy a byrokracie.

Klasické sociologické přístupy k identifikaci strukturálních a kulturních transformací. Max Weber a modernizace. Karel Marx a kritika moderního panství. Emil Durkheim, Ferdinand Toennies a kulturní kritika důsledků modernizace. Institucionální změny, účelové organizace a instrumentalizace společnosti.

Kritické problémy a důsledky modernizace v soudobé sociologii.

Diferenciace, složitost, formální organizace. T.Parsons a J. Habermas: k rekonstrukci Weberova pojetí modernity. Michel Foucault a výkony panství. Robert K. Merton a nezamýšlené důsledky. Technika, moc a riziková společnost: Th.Rozsak, N.Luhmann, Ch.Perrow, U.Beck, A.Giddens. Panství technicko-byrokratických systémů a potřeba rezistence: Alain Touraine, Jurgen Habermas.

Problém byrokracie a sociologie organizace.

Organizace a dělba práce. M.Weber a ideální typ byrokracie. Byrokracie jako systém kontroly, moc, panství. Byrokracie a demokracie, oligarchizace: Robert Michels, S.M.Lipset, P. Selznick. Empirické přezkoumání ideálního typu. Hledání optimálního fungování organizace. R.K.Merton, P.Blau, A.Gouldner, P.Selznick, F.W.Taylor, Human Relations School. Bludný kruh byrokracie. Michel Crozier.

Organizace, aktér, jednání. E.Goffman, A.Strauss. Byrokracie a vědění. A.Etzioni, P.Blau. Typy byrokratických organizací. A.Gouldner, T.Burns a G.M.Stalker. Organizace v turbulentních kontextech a dilemata pružného řešení komplexních problémů v „rizikové“, „informační“ a „globalizující se“ společnosti.

Historický přístup, kontexty formování byrokracie a historická sociologie

Historické kontexty utváření byrokracie, modernizace evropských společností a instituce (G.Poggi). Racionalizace, disciplinizace (M:Weber, P.Gorski) a civilizace (Elias) nebo koncentrace moci a útlaku (A.Giddens). Evoluce dělby práce a vydiferencování institucí (T.Parsons). Sféry (a infrastruktury) moci: politicko-vojenská, ekonomická, ideologická (Ch.Tilly). Působení státu na společnost: pacifikace (disciplína) a reprezentace, práva občanů, politický řád. Vývoj moderního státu, násilí a války (Ch.Tilly, M.Mann, T.Skocpol. Stát a jeho dualita: militarismus a demokracie (E.Lederer). Disciplina a služba, rozvoj trhu a finančnictví. Kapitalismus a průmyslový podnik. Expanze sociálních funkcí státní byrokracie do vydiferencovaných sociálních subsystémů, vzorce byrokracie, život v „organizační společnosti“.

Závěry

Stále aktuální trvající dilemata moderních společností, iracionalita racionalizované organizace, instrumentalita a efektivnost „účel světí prostředky“, zvěcnění lidí v technickém systému byrokratického aparátu, velké mocensky koncentrované organizace a důsledky pro společnost a životní prostředí, rizika vyplývající z vysoké komplexity, rizika organizované neodpovědnosti či demokratická kontrola a návrat k lidské emancipaci?