Básnické dílo Otokara Březiny bývá často vnímáno jako "nesrozumitelné": nejen pro lyriku básníka Tajemných dálek platí myšlenka Petera Szondiho: "co slova znamenají, ukáže se teprve jejich zvláštním užíváním, které nejdříve uniká rozumění". V semináři půjde o proniknutí (do) této "nesrozumitelnosti" Březinových básní jejich pozornou a soustředěnou četbou, zaměřenou právě na to, co je podstatou jejich stále silného estetického působení: mimořádně bohatá obraznost, na níž se výrazně podílí básníkova mytopoetika, v moderní české poezii jedinečná. Půjde mj. o pokus odpovědět na dvě stěžejní otázky: jakým způsobem a jakými prostředky přetváří básník ve svém díle skutečnost světa a tím ji znovuobnovuje? Jakým způsobem se v Březinově poezii realizuje jeden z klíčových experimentů moderny vůbec: sebe-konstrukce prostřednictvím řeči a psaní. Zároveň půjde o to ukázat, v čem spočívá nejvlastnější "drama" symbolismu jako patrně poslední syntetizující epochy evropské kultury přelomu 19. a 20. století, v níž se do té doby nebývalá absolutizace estetična stává programem, přímo konstantou symbolistické moderny, její představy modernosti. Nejde však jen o nějakého společného jmenovatele generačního "prožitku" nebo obrazu světa. Jde o specifický stylový typ symbolistické poetiky, který může platit univerzální spojovací článek všech symbolismů. Ukáže se, že síla Březinovy obraznosti zaručuje jeho básnickému dílo stále se obnovující estetickou působivost i za hranicemi symbolistické moderny.

Seminář je určen bakalářský studentům.