Montesquieu, O duchu zákonů, I, II.

Kniha O duchu zákonů vyšla v roce 1748 a je považována za jedno z nejdůležitějších děl politické teorie 18. století. Montesquieu je jedním z předních myslitelů liberalismu, zároveň je považován za jednoho z prvních sociologů. Vzděláním byl Montesquieu právník a na celé dílo můžeme také nahlížet jako na pojednání o právní filosofii. Montesquieu nám ukazuje, jakým způsobem je třeba nahlížet na zákony, že je nutné zákony chápat ve vzájemných vztazích jak mezi sebou, tak se všemi okolnostmi, které je ovlivňují, ať již jde o mravy, zvyky, náboženství, přírodní podmínky země atd. („situační“ ukotvení zákonů), tak též v jejich dějinném vývoji: „Nemůžeme na toto [O duchu zákonů] nahlížet jako na pojednání o právní vědě, jde spíše o určitý druh metody, jak studovat právní vědu. Nehledám zde tělo zákonů, ale jejich duši“ Montesquieu, Rukopis De l’esprit des lois.

V předmluvě Montesquieu zdůrazňuje jednotu celého díla a provázanost jeho jednotlivých částí. V semináři tedy budeme číst vybrané kapitoly napříč celým dílem, nikoli jen z prvních třinácti knih díla, kde Montesquieu představuje svoji „politickou teorii“.

V semináři budou probírány následující okruhy témat:

· Typologie zřízení (republika, monarchie, despocie), její originalita, přechod od tříčlenné typologie k typologii dvoučlenné (zřízení uměřená, v nichž je možná svoboda, a despocie). Povaha zřízení a jeho princip (vášně), dynamika zřízení, úpadek principů jednotlivých zřízení.

· Boj proti despocii jako jeden z cílů díla: despocie jako svébytné zřízení, nikoli pouze zvrhlá forma vlády; despocie jako ne-politické zřízení, založené na strachu a izolaci (H. Arendtová).

· Montesquieu jako myslitel liberalismu, vymezení svobody nikoli jako podílu na vládě, ale volnosti v rámci zákonů, analýza anglické ústavy (XI, 6).

· Důležitost trestních zákonů pro svobodu, vymezení svobody jako pocitu bezpečí. Teorie trestních zákonů, mírnost trestů, odmítnutí útrpného práva, poměr mezi trestem a spáchaným přečinem.

· Montesquieu jako myslitel modernity, zrod moderního obchodování (obchodování založené na šetrnosti, vynález směnky), nahrazení republikánské ctnosti osvíceným zájmem (P. Manent).

· Zákony v dějinné perspektivě, příklad Montesquieuovy metody v knize o římských zákonech o nástupnictví (kniha XXVII) a při analýze rytířských soubojů u Germánů (kniha XXVIII).

· Analýza náboženství, sociologický pohled na roli náboženství v jednotlivých zřízeních, Montesquieuův boj s cenzurou.

B. Constant

Zájem o politické dílo B. Constanta vzrostl v posledních desetiletích a dnes je Constant nahlížen jako jeden z předních myslitelů liberalismu. Jeho myšlenky se staly do velké míry součástí liberálního kréda, a tedy nezpochybnitelným základem, na němž spočívá moderní demokratický liberální stát. Constant byl jedním z nejradikálnějších liberálních myslitelů požadující naprostou svobodu, jak v ekonomice tak např. v náboženství, jeho liberalismus je přitom zároveň propojen s myšlenkou morálního zdokonalování člověka skrze svobodu. Číst budeme jednak slavnou přednášku o rozdílu mezi antickým a moderním pojetím svobody, jednak vybrané pasáže z Constantova hlavního díla, Principy politiky. V semináři se zaměříme na následující okruhy témat:

· Myšlenka omezené suverenity, kritika Rousseaua a jeho pojetí obecné vůle, kritika Hobbese a jeho pojetí suveréna

· Poslušnost zákonu, otázka legitimní autority

· Moderní pojetí svobody, odlišení antického a moderního pojetí svobody, role obchodování v moderním světě

· Svoboda projevu a tisku, svoboda náboženství

· Otázka vlastnictví, jeho vzniku a ochrany ze strany státu

· Požadavek naprosté svobody v ekonomice, sociální otázka

· Otázka obecného zájmu

A. de Tocqueville

A. de Tocqueville je dnes považován za největšího teoretika demokracie a zároveň za předního myslitele liberalismu 19. století. Tocqueville chápe demokratickou rovnost podmínek jako nezvratitelný jev moderní doby. Rozebírá rozdíl mezi aristokratickou a demokratickou společností, ukazuje na nebezpečí demokracie vzhledem k individuální svobodě, analyzuje úlohu veřejného mínění a občanské angažovanosti. Stranou nenechává ani sociální otázku a hrozbu zbídačování širokých vrstev obyvatelstva v moderní době. Číst budeme vybrané kapitoly z knihy Demokracie v Americe, I, II.

· Demokratická rovnost podmínek jako jev prozřetelnosti, vztah pána a služebníka

· Demokratická a aristokratická společnost

· Hrozba tyranie většiny

· Veřejné mínění, mravy

· Sociální otázka