1/ 17.2. Struktura výuky v LS, zadání úloh, rozdělení referátů, informace k Písemné práci I. Způsob psaní prací: různé typy prací a požadavky na ně, role vedoucího práce, volba tématu.

2/ 24.2. Tvorba osnovy a mentální mapy, způsob četby, postup při psaní. Citace, parafráze, shrnutí. Tvorba prezentace (referáty).

3/ 3. 3. Diskuze nad odevzdanými resumé I - Arnal, "Definition". Referát: Alexander

William E. Arnal, "Definition", in W. Braun and R. T. McCutcheon (eds.), Guide to the Study of Religion, London and New York: Cassell, 2000, s. 21-34.

Úkoly pro resumé: Charakterizujte rozdíl mezi "substantivistickými" a "funkcionalistickými" definicemi náboženství a ukažte, v čem jsou oba typy problematické. Charakterizujte definici náboženství Clifforda Geertze a vysvětlete, co má společného a čím se liší od "substantivistických" a "funkcionalistických" definic. Na základě poslední části článku vysvětlete, jaké řešení navrhuje sám autor článku. Pokuste se zaujmout vlastní stanovisko k celému problému.

Rozsah: 300 slov (vlastní stanovisko se nezapočítává do celkového rozsahu resumé).

4/ 10.3. Diskuze nad textem I: teorie přechodových rituálů (text nezpracováváte písemně, ale očekáváme, že ho budete mít přečtený tak, abyste se dokázali účastnit diskuse). Referát:

Dokončíme diskusi nad Arnalem (zejména Geertz + A. námitky)

Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Portál 2018. (s. 11–27, 61–82, 123–137, 157–161; doslov Martina Pehala, s. 209–223).

Úkoly pro resumé: Z čeho plyne podle van Gennepa nevyhnutelnost existence přechodových rituálů v lidských společenstvích? Jaká je základní struktura přechodových rit.? V jakém smyslu je tato základní struktura ideální a jaké podoby může nabírat v reálné praxi? Jak rozumět van Gennepovu výroku, že posvátno je „dvojaké“ anebo „alternativní“ (s. 19)? Jaké obrazy užívá van Gennep pro ilustraci celého schématu? Jak souvisí podle van Gennepa „puberta“ s rituály dospívání? Do jaké skupiny rit. úkonů řadí van Gennep obřízku? Jaká je sekvence iniciačních rituálů u domorodých kmenů? Jaké formy na sebe může brát zejména liminální fáze? Jakou paralelu vede vG mezi liminálním stavem pozůstalých a zesnulého? Jaké jsou nejčastější námitky vznášené proti van Gennepově koncepci a jak je možné na ně reagovat?

5/ 17.3. Diskuze nad textem II: teorie přechodových rituálů - liminalita a communitas. Referát: Hana

Chlup, Radek, „Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera I (pdf). Religio: Revue pro religionistiku 13/1 (2005): 3–28.

Jaký je kontext antropologického bádání, do něhož T. vstoupil? Jak se to projevovalo v interpretaci rituálu? Jakou alternativní koncepci nabídnul Max Gluckman? Proč T. charakterizuje spol. jako sociální drama? K čemu podle T. soc. drama slouží? Jak je podle T, nutné zkoumat symboly, které se v rámci rit. objevují? Ilustrujte na příkladu mléčného stromu mudyi. Jaké dva póly rituálních symbolů T, rozeznává? Jak společnosti tohoto docilují? Jaké jsou tři základní vlastnosti rit. symbolu? Z čeho tyto vlastnosti plynou? Proč jsou soc. systémy vnitřně rozporuplné? Jak je možné toto ilustrovat na menstruačním rit. Nkula? Co je podle T. skutečným jádrem rit.? Jak to ukazuje na příkladu masek? V čem se T. pojetí liminality odlišuje od van Gennepova?

+ přehled dalších relig. pracovišť.

6/ 24.3. Diskuze nad textem III: vývoj teorií hrdinského mýtu [vede Jan Kozák]. Referáty: Šimon

Segal, Robert A. Stručný úvod do teorie mýtu. Praha: ExOriente, 2017, s. 87-94, 95-101, 105-110 (návaznost Segalova výkladu na Frazerův mytoritualismus a jeho aplikace na mýtus o Adónidovi není pro naše účely důležitá). Campbell, Joseph. Tisíc tváří hrdiny. Praha: Argo, 2017, s. 17-33, 37-50, 209-210 (pouze "graf" a jeho popis).

Nejprve si přečtěte Segalovo shrnutí:
Jaké pojetí (vlastnost) mýtu rozvíjejí teorie hrdinského mýtu? V jakém kontextu bylo poprvé formulováno schéma hrdinského mýtu? Jak schéma hrdinského mýtu rozpracoval folklorista Lord Raglan? Lze Raglanovo schéma aplikovat na mýtus o Oidipovi a na Ježíšův příběh? Jaký je podle Freuda, Junga a Campbella vztah mýtů a snů? Jak se liší schéma hrdinského mýtu vypracované psychoanalytikem Otto Rankem od schématu Raglanova? Jak se od obou předchozích liší schéma Campbellovo?

Poté si podrobněji projděte Cambellovo pojetí v knize Tisíc tváří hrdiny: Jak Campbellovo schéma souvisí s Van Gennepovou teorií iniciačních rituálů? Jak Campbell své schéma aplikuje na mýtus o Mínótaurovi?
A pokuste se dále aplikovat přečtené texty: Které z uvedených schémat by nejlépe sedělo na mýtus o Odysseovi? Která moderních díla s uvedenými schématy pracují či jim odpovídají?

7/ 31.3. Diskuze nad textem IV: problematické aspekty přechodových rituálů. Robbie E. Davis-Floyd, Birth as an American Rite of Passage, Berkeley: University of California Press, 1992, kapitola 2 „The Technocratic Body: American Childbirth as Cultural Expression (s. 44-72). Po přečtení textu se podívejte na toto video od Monty Pythonů "The Meaning of Life – Birth". Referát: Valérie, Lucie

Instrukce k četbě:

Text se týká interpretace těhotenství a porodu jako přechodového rituálu. Ve skenu najdete poslední strany Úvodu, začněte prosím číst od posledního odstavce (před citací) na s. 18. Autorka zde vyloží, jakým způsobem navazuje na Van Gennepa a Turnera a v závěru rovněž shrne obsah první kapitoly, kterou číst nebudeme. Následuje 2. kapitola, „The Technocratic Model“, kterou si prosím prostudujte, protože ji autorka přehledně člení na podkapitoly, načež se podrobně zabývá osmi kulturními „dilematy“ spojenými s porodem. V průběhu četby prosím přemýšlejte zejména o tom, jakým způsobem se autorka vztahuje k Turnerovu pojetí a jak podle jejího názoru americká kultura s přechodovými rituály zachází.

Návodné otázky k četbě:

Co autorka pokládá za základní rysy amerického kulturního systému konce 20. století (respektive historické rysy západního světa?) Jakou roli v tomto kulturním systému hraje medicína a porodnictví? Co autorka myslí technokratickým modelem? Jak vypadá model těla v americké společnosti? Jaká metafora jej podle autorky nejlépe vystihuje? Co to znamená pro proces porodu (technokratický model porodu)? V jakém vztahu je technokratický model porodu k tomu, co autorka představuje přirozenost porodu?

8 dilemat (jež, podle autorky, řeší technokratický systém):

1. Natural versus technocratic reality. Jak zajistit, aby se přirozeným proces porodu zdál odpovídat technokratickému modelu.
2. Jak vytvořit pocit kulturní kontroly nad porodem, i když jde o přírodní proces, který se takové kontrole vzpírá.
3. Jak zobecnit individuální transformaci do podoby přechodového rituálu vtiskujícího kulturní hodnoty
4. Jak „oplotit“ nebezpečenství spojovaná s liminální fází porodu, ale zároveň kontrolovat přístup k jejich revitalizujícímu potenciálu.
5. Jak začlenit nekulturní novorozeně do kultury.
6. Jak z porodu spadajícího do čistě ženské sféry učinit nástroj upevnění patriarchátu.
7. Jak z porodu jako sexuálního procesu sexualitu odstranit.
8. Jak přimět ženy, aby akceptovaly podřízenou pozici v systému, který oficiálně propaguje genderovou rovnost.

Otázky k diskuzi:

• Jde o transformaci, kterou měl na mysli Turner? / Může transformace, kterou měl na mysli Turner být zneužitelná? Děje se to vědomě?
• Mohou společnosti iniciační rituály zneužívat?
• Jaký typ transformace v případě amerických porodů jde? K čemu tato transformace vede?
• Souhlasíte s tím, že medicína je klíčovým systémem zrcadlícím a kondenzujícím hodnoty západní společnosti?

8/ 7.4. Velikonoce

9/ 14.4. Diskuze nad textem V: vtip. Referát: Matúš

Mary Douglas, „Jokes“, in: Implicit Meanings: Essays in Anthropology. London: Routledge, 1975, s. 90–115.
Přiložený soubor bohužel stránkově a ani formátem neodpovídá původní publikaci, nicméně v textu je všechno a jinou verzi v tuto chvíli nemáme.

Návodné otázky k textu:

1) Které všechny aspekty podle Douglas jsou obsaženy v afrických žertovných společenských mechani