1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu výběrového semináře, zdůvodnění výběru zvolených okruhů, doporučená literatura ke studiu, podmínky k vykonání atestace apod.); úvodní shrnutí naplánovaných témat.

2. Ukrajinský literární proces na přelomu 19. a 20. století v evropském kontextu (vybrané otázky): podoby ukrajinského feminismu (osobnost L. Ukrajinky a O. Kobyljanské; obraz ženy v literatuře); raný ukrajinský modernizmus (zdroje, specifika, osobnosti; otázka záchrany národní identity v kontextu nových literárních směrů; vliv západní filozofie a literatury) – na příkladu tvorby „mladomúzovců“, rané povídkové tvorby M. Jackiva a H. Chotkevyče; nové teorie osobnosti a jejich vliv na ukrajinskou literaturu (transformace nietzscheanské myšlenky silné osobnosti; Freudova „demonumentalizace“ osobnosti, konstituování světa podvědomí v literatuře; Ibsenův Peer Gynt – „být sám sebou“).

3. Ukrajinská emigrace v meziválečném Československu (pražská básnická škola): míra integrace ukrajinské inteligence v českém prostředí; dominantní literární vlivy; konkrétní podoby česko-ukrajinských literárních kontaktů (tvorba a korespondence J. S. Machara a J. Malaňuka, ukázky z tvorby – srovnání vybrané poezie zvolených autorů).

4. Tzv. „literární diskuze“ let 1925-28 (Evropa jako „hrozba“ i „vzor“; diskuze, polemiky, významné osobnosti; pamflety M. Chvylového a jeho koncepty: „Evropa nebo osvěta“, „Ukrajina či Malorusko“, heslo „pryč od Moskvy“, pojem „asijská renesance“; romantický vitaismus).

5. Ukrajinská poválečná emigrace - literární tvorba tzv. New-yorské skupiny – vznik skupiny, významné osobnosti, publikační platforma a její charakter, stěžejní literární vlivy, podoby vztahu k ukrajinské tradici; analýza děl vybraných autorů (J. Tarnavskyj - urbanistické a existenciální motivy, španělské motivy, minimalistická poezie, racionalismus poetické reflexe; V. Vovk - archaicko-mýtický způsob uměleckého myšlení, nahromadění archetypů a metaforických způsobů nahlížení světa, exotické motivy, nábožensko-mystické motivy, náboženský „synkretismus“).

6. Ukrajinská literatura posledních desetiletí v evropském kontextu: (ukrajinská diskuze o postmodernismu, literatura a hledání nové identity; krize literárního kánonu). Fenomén „středoevropanství“ v současné ukrajinské literatuře: Západní Ukrajina a její specifika; literární centra (Lvov, Ivano-Frankovsk); „karpatocentrismus“; hledání alternativní (doplňkové) identity k identitě „ukrajinské“; tvorba Jurije Andruchovyče, Tarase Prochaska, Halyny Petrosaňakové a dalších autorů.