Každému z uvedených literárních děl jsou věnovány dva semináře. V prvním je analyzován beletristický text dle vypsaných čtyř témat, v druhém se rozebírá dobová a literárněhistorická recepce: V čem jazyk kritiky postihuje literární dílo a čím mu dílo uniká? Jakými pojmovými, metodologickými či světonázorovými prostředky jednotlivé interpretace disponují a v jakých kontextech dané dílo pojednávají?

Kolář, Jiří: Dny v roce (1948).

1. Různí mluvčí sbírky

2. "Básnickost" a "civilnost"

3. Co sbírku sjednocuje?

4. Významový a kompoziční vztah ke sbírce Roky v dnech (in Dílo J. K., sv. 1, 1992, s. 337-483).

Weil, Jiří: Život s hvězdou (1949).

1. Způsoby pojmenování

2. V čem a jak se projevují prvky absurdity?

3. Vlastnosti věcí

4. Jazyk a styl

Bondy, Egon: Totální realismus (1950).

Vodseďálek, Ivo: Kalvárie (1954).

1. Kompozice díla

2. Obrazné a doslovné pojmenování

3. Počátek a konec vtipu

4. Doba a text

Holan, Vladimír: Příběhy [11 epických básní z let 1948-1955: Návrat, Prostě, Sbohem, Óda na radost, Nokturno, Pršelo, Zuzana v lázni, Martin z Orle, Smrt si jde pro básníka, Dopis, Útěk do Egypta] Praha: Čs. spisovatel, 1963; též II. oddíl in V. H., Příběhy. Sebrané spisy 7. Ed. V. Justl. Praha: Odeon, 1970, s. 171-328; 2. vyd. Praha: Paseka, 2002, s. 109-251.

1. Kompozice sbírky

2. Vypravěči a jejich způsob

3. Postavy: jejich uvedení, jejich vlastnosti ve fikčním světě a jejich role v ději

4. Člověk a dav

Škvorecký, Josef: Zbabělci (1958).

1. Jak je konstruován vypravěč a co dělá?

2. Ironie vyprávění a ironie ve vyprávěném

3. Kontemplace a akce

4. Spisovná a obecná čeština