Historiografie

Historiography

Cílem kurzu je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě chronologickou linii s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami.

Kurz je standardně veden formou kombinace přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse).

• Podmínky atestace: Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem)

• Zkouška – předložení seznamu prostudované odborné literatury (jednooboroví: min. 6 titulů, z toho min. 3 monografie, z nichž 1-2 by měly vycházet z literatury základní; dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury doporučené), na jehož základě bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.

• Jednooboroví: Standardně jsou kladeny 2 otázky – jedna obecnější, druhá založená na některém z přednášených tematických okruhů a bližší samostatné volbě studující/ho na základě jeho / její četby; Dvouoboroví: 1 otázka obecnější založená na základní literatuře.

Zimní semestr

Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin

1) Úvod.

• Dějiny dějepisectví jako historická disciplína.

• Rozdělení referátů

2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti.

Referát: výběr ze starověkého dějepisectví

3) Středověké dějepisectví.

Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky

4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích;

Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský

5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“.

Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin

6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800

Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera

Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)

• 7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus.

Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet

8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy.

Referát: L. Ranke

9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann.

Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš)

+ F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol.

Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…)

10) Francie a Německo 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim

Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt

• Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu;

• „Spor o Lamprechta“

• Jacob Burckhardt

• E. Durkheim

• 11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;

Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin

LETNI SEMESTR

Fialové – doporučeno všem

Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza)

1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů

2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée

Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr

Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání

3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta;

F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích)

Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr

4) Marx a marxismus.

Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii

Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů

5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus.

Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“

6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie.

Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, …

Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost

Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic

O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky

7) III. Generace Annales – „mentality“

Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, …

E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů

E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů

8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias

S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci

Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly

Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace

Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy

9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin

Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat

10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“

Giovanni Levi: On Microhistory

Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur

Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod

Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie

Robert Darnton: Kočičí masakr

11) Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu

Josef Macek – k sémantice…

Jaroslav Ira – politické pojmy…

Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby

Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n

12) Od women´s / men´s history k gender history.

J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of