Předběžný sylabus (reálný průběh kurzu bude záležet na tom, jak rychle budeme postupovat ve čtení textů, a na zájmu studujících o jednotlicá témata/autory):

Úvod, kořeny, Franz Boas

Přečíst: kapitola The Emotional Associations of Primitives z Boas, Franz, The Mind of Primitive Man.
Ruth Benedict

Přečíst: kapitolu"The Nature of Society" z Benedict, Ruth. Patterns of Culture.

Otázky:
1. V jakých situacích může být kultura desorientovaná/neintegrovaná?
2. Jak řeší Kwakiutlové konflikt vyvolaný změnou sociálního prostředí kolem nich?
3. Jaká jsou nebezpečí analytického pohledu, který Benedict předestírá?
4. Je západní společnost neintegrovaná/desorientovaná? Co by si o tom myslel Boas?
5. Je společnost organismus?
6. Co bylo první, jedinec nebo společnost?
7. Jaká je role biologických a environmentálnch faktorů?
8. Jsou kulturní vzorce arbitrární? Univerzální? Všeprostupující?
9. Co je nejzásadnějším prvkem při formování kulturní praktiky?
10. Jak to Benedict vztahuje na americkou společnost své doby? Myslíte si, že to platí i dnes?
11. Jak se podle Benedict má a nemá používat kulturní sebekritika?
Druhou kapitolu, kterou jsem vám v textu dala, téměř jistě nestihneme, ale když budete mít chvíli, zkuste si ji prolétnout, protože to by bylo to, co bychom probírali, kdybychom Ruth Benedict věnovali ještě další týden, tak ať se můžete kvalifikovaně rozhodnout.
Margaret Mead

Vybrala jsem dva úryvky z Male and Female, jeden ilustruje spíš přístup Mead k nezápadním kulturám, druhý ukazuje jak to vypadá, když se obrací ke kulturní introspekci. TW: Upozorňuji že v prvním textu se mluví hodně o genderové nonkonformitě a jejích tělesných rozměrech.

Otázky k prvnímu textu:
1. Jsou různé kultury různě fyzicky diferencované?
2. Jak si Mead představuje klasifikaci lidských typů?
3. Jak si vysvětluje genderovou nonkonformitu?
4. Jak vnímá vrůstání do genderových rolí?
5. V čem v tomhle vnímá moderní společnost jako odlišnou? Co si myslíte o její vizi budoucnosti?
  
  Druhý text je výrazně delší, ale není ho myslím třeba číst tak podrobně.
  
  Otázky k druhému textu:
  1. Jak vypadá americký ideál manželství?
  2. Jaká jsou jeho rizika?
  3. Jakou roli v tom hraje svobodná volba a třídní rozdíly?
  4. Co považuje za americká specifika, a máte pocit že sedí i dnes?
  5. Co je za problém s rozvodem?
  6. Co vnímá Mead jako možné řešení? Měla pravdu?
  7. Zamyslete se nad tím jak oblasti ve kterých s Mead nesouhlasíte/me odrážejí vaše/naše chápání genderu v porovnání s tím jejím
Margaret Mead

Přečíst: kapitolu "Conditions of Early Forms of Cultural Transmission" z Margaret Mead, Continuities in Cultural Evolution. (Omlouvám se za velmi nepřátelský formát textu)

Otázky:
1. Co je to kultura? (a co je to společnost?)
2. Mají zvířata kulturu?
3. Jaké jsou typy učení/kulturního přenosu?
4. Jak se učí tělesné postoje?
5. Jaká je role kulturních výpůjček, a co je za problém s tím pojmem?
6. Jak se jednotlivé kultury liší v konceptualizaci učení/šíření kulturních rysů?
Clifford Geertz

Nakonec jsme vybrala ty dvě eseje z Interpretace kultur, které se nejvíc nabízejí, tj. Geertzovo obecné shrnutí jeho metody a jeho přístup k náboženství jako kulturnímu systému, Máte je obě v jednom, ale reálně o stihneme tu první a možná kolečko k druhé. Jinak z prvního textu stačí prvních sedm stran rychle proletět, zahrnula jsem je jen kvůli etnografickému zápisu, který v nich je a ke kterému se Geertz později v eseji vrací.

Přečíst: kapitolu "Thick Description: Toward an Interpretive Theory of Culture" z knihy The Interpretation of Cultures.

Otázky:
1. Jaký ontologický status mají sny a kameny, a záleží na tom?
2. Co je hlavní zdroj teoretického zmatku v antropologii Geertzovy doby?
3. Co je cílem antropologie?
4. Je antropologie fikce?
5. Jaký je její vztah k jednání, a jak to souvisí s koherencí?
6. Co je smyslem antropologického psaní?
7. Jak jde mikroskopická povaha antropologie dohromady s teoretizováním?
8. Proč není kultura nikdy laboratoř?
9. Co se stane, když rozpojíme antropologickou teorii a její aplikaci?
10. V čem je antropologie jako medicína?
Roy Wagner

Jako obvykle máte v systému dvě kapitoly, z nichž nejspíš stihneme jen jednu, druhou eventuelně přístě. Ale ta první je tentokrát celkem krátká, takže pokud se vám bude Wagner dobře číst, zkuste kouknout alespoň na začátek té druhé.

Přečíst: kapitolu "The Assumption of Culture" z Roy Wagner, The Invention of Culture.

Otázky:
1. Jakou roli hraje pro antropologa jeho vlastní kultura?
2. V čem je antropolog vynálezce?
3. Co je to kulturní šok?
4. Co má antropologie společného se šamanismem?
5. V čem se antropolog liší od dítěte?
6. V čem spočívá evangelium antropologie?
7. Co je třeba k tomu, aby došlo k "vynálezu" po antropologickém způsobu?
8. V čem je antropologie jako malba?
Roy Wagner

Přečíst: kapitolu 5, "The Invention of Society", z Roy Wagner, The Invention of Culture.

Vzhledem k tomu že jsme přeskočili většinu knihy, je začátek kapitoly dost obtížný. Pokud se budete úplně ztrácet, doporučuji tedy s. 37-43 v celé knize (úplné jádro je s. 39-40), kde Wagner vysvětluje ty nejvíc neintuitivní pojmy, které používá.

Otázky:
1. Jak je podle Wagnera nutné přistupovat ke kulture a konvencìm, hovořme-li z pohledu jednotlivce?
2. Co jsou dvě základní síly ve společnosti, a jaké jsou výhody toho pojednávat o nich v obecnosti?
3. Jak funguje konvence a změna z pohledu jednotlivce?
4. Jak se k tomu vztahují kategorie vrozenho a umělého? Co míní Wagner slovem relativizace?
5. Jaké dva typy tradic rozeznává s ohledem na jazyk? Co míní slovem objektivizace?
6. Kdy jazyk kontroluje a kdy je kontrolován?
7. Jak to celé souvisí s nekonsistencí mýtických světů?
8. Co je to mediace/prostředkování, a jak s ní kultury pracují? Jaké jsou dva typy kultur?
9. Jakou roli hraje v kulturách dualita?
10. Jak se kolektivizace a diferenciace navzájem ovlivňují,a jak s tím souvisí tabuizaci posvátnho?
11. Jak to všechno souvisí s mocí? Jak ji lze získat?
12. K jaké změně dojde na počátku městské civilizace, a co je s ní za problém?
13. Jak se to projevuje v moderní době, a jaké je řešení?
14. Jak funguje dialektika v moderních USA?
15. Jaký je vztah vzájemné motivace a tvoření v "civilizacìch"?
16. Jaký má tohle všechno vztah k revolucím?
17. Co to vypovídá o antropologii?
Carol Ann Parssinen

Přečíst: Parssinen, "Social Explorers adn Social Scientists: The Dark Continent of Victorian Ethnography"

Otázky:
1. V čem je hlavní rozdíl mezi etnografem a "objevitelem" (explorer)?
2. Jak se dva základní přístupy k sociálněvědnímu sběru dat projevovaly ve viktoriánské etnografii?
3. Byl podle vás Mayhew antropolog? A co ti ostatní?
4. Jaký b