Román a narativní žánry na cestě k modernosti

První díl: Proust, Marcel. Du côté de chez Swann, 1913. Sága tvůrčího já; simultánnost sebe-ustavování a psaní; tvůrčí vědomí a afektivní/selektivní paměť; ozvuky H. Bergsona - dichotomie vnějšího a vnitřního času, trvání, kontinuita, životní vzmach. Gide, André. Les Faux-Monnayeurs, 1926. Podrývání a zpochybňování tradičního románu, odvržení realismu/mimetismu, technika/struktura mise-en-abyme - autoreflexivita žánru, antiiluzivní rámec.

Druhý díl: presurrealistický román: Roussel, Raymond. Locus solus, 1914. Román coby prostor svébytné a autonomní hry; autotelie psaní. Román-nositel surrealistických principů: Breton, André. Nadja, 1928. Topoi surrealismu - setkání, touha, objektivní náhoda, sebezkoumání a sebepoznání, žena-médium atd. První "moderní" autobiografie: Leiris, Michel. L'Âge d'homme, 1939; De la littérature considérée comme une tauromachie, 1945. Psaní coby osobní riziko, etický imperativ bezpodmínečné pravdy o sobě - psaní a psychoanalýza, mýtus coby noetický a hermeneutický nástroj.

Třetí díl: zrod existencialismu. Sartre, Jean-Paul, La Nausée, 1938. Osobní zkušenost a člověk jakožto Dasein/Da-Sein; fenomenologické filiace a sartrovský subjekt: od "bytí-o-sobě" k "bytí-pro-sebe". Sartrovské pojmy: náhodnost/nepodmíněnost (contingence), svoboda, zodpovědnost, člověk - ručitel hodnot, zrušení transcendentálně založené instance. Sartre literární kritik: propojení fenomenologie, existencialismu a psychoanalýzy.