Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky

a) pád středoevropských komunistických režimů v roce 1989: v tomto bloku je hlavním tématem vysvětlení souvislosti vnějšího kontextu (nové velmocenské vztahy a proměna sovětské zahraniční politiky) a prohlubující se krize komunistických režimů; pozornost je věnována srovnání a charakteristice způsobů, jimiž tyto režimy končí svou existenci.

Klíčová slova: komunismus, krize, revoluce, refoluce, imploze

Základní přehled získáte po prostudování:

THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78.
THER, P., Jiný konec dějin: eseje o velké transformaci po roce 1989. Praha: Karolinum 2022, s. 1-27.

Kontrolní otázky:

1. Jak jednotlivé režimy reagovaly na proměny mezinárodního prostředí?
2. Jaký byl stav středoevropských států po půlstoletí komunistické vlády?
3. Jak a proč se lišily jednotlivé komunistické režimy z hlediska své ochoty připustit změnu?
4. Které byly hlavní hnací síly a momenty ovlivňující a urychlující pád komunismu?
5. Které byly společné a zvláštní rysy rozchodů s komunismem?

b) transformace: v tomto bloku je hlavním tématem charakteristika transformačních procesů zahájených novými politickými a ekonomickými elitami; pozornost je věnována způsobu, jímž tehdy dominantní neoliberální diskurz ovlivňoval představy o povaze a rychlosti transformačních procesů, jednotlivým národním modelům transformace a jejich širšímu historickému kontextu.

Klíčová slova: neoliberalismus, transformace, tranzice, ekonomika, společnost, politika

Základní přehled získáte po prostudování:

HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71.
THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 79-110

Kontrolní otázky:

1. Čím bylo dáno výrazné postavení neoliberálního konceptu na přelomu 80. 90. let 20. století a proč byl tak široce akceptován?
2. Jak se formoval pojem transformace a způsob, jímž byla prezentována novými elitami?
3. Jak se hlavní transformační strategie uplatňovaly v jednotlivých středoevropských zemích?
4. Jaký je historický kontext sociální dimenze transformačních procesů?
5. Jaké jsou hlavní důsledky transformace pro současnost?

c) středoevropská politika: v tomto bloku jsou hlavním tématem formování a vývoj ústavních a politických základů středoevropských států; pozornost je věnována počátkům transformace, vytváření demokratického ústavního řádu, vývoji vztahu parlamentního a prezidentského režimu a vládní praxi v souvislosti s působením politických stran.

Klíčová slova: tranzice, demokracie, právní stát, parlamentarismus, prezidencialismus, vládnutí

Základní přehled získáte po prostudování:

BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250.
BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136
KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384

Kontrolní otázky:

1. Které byly první kroky nových elit podnikané v politice po pádu komunismu v roce 1989?
2. Jaké typy ústavně-politických režimů se zformovaly ve střední Evropě v 90. letech?
3. Jak se po roce 1989 vyvíjel stranický systém z hlediska typologie rodin politických stran?
4. Jak vypadá organizace a vztah tří pilířů státní moci (legislativa, exekutiva, parlament)?
5. Jak se vyvíjel vztah volebního systému, politického stranictví a sestavování vlád?

d) střední Evropa a integrační procesy: hlavní tématem tohoto bloku je začleňování zemí střední Evropy jednak do regionálních integrací, nahrazujících zaniklé struktury sovětského bloku, jednak do klíčových integračních seskupení typu NATO a EU; pozornost bude věnována jak bezpečnostním, tak rozvojovým aspektům těchto integrací a problematizujícím se vztahům v kontextu migrační krize a nástupu populistické politiky.

Klíčová slova: Visegrád, CEFTA, Středovropská iniciativa, NATO, EU

Základní přehled získáte po prostudování:

LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104.
LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140.

Kontrolní otázky:

1.Jaký byl dobový regionální kontext geneze Visegrádské skupiny?
2. Jak závisel a závisí vývoj V-4 na vnitřním vývoji v členských zemích?
3. Jaký byl rozdíl mezi první a druhou vlnou rozšíření NATO?
4. Jak se vyvíjelo stanovování podmínek pro přijetí do EU?
5. Které jsou hlavní třecí plochy mezi EU a středoevropskými státy?

e) zahraničně-politický kontext: hlavním tématem tohoto bloku je vnější kontext vývoje střední Evropy po roce 1990; pozornost bude věnována v první řadě vyrovnání se s odlivem sovětského vlivu, rozpadem Československa a sjednocením Německa, následně hlavním prvkům bilaterálních vztahů se sousedy a s dalšími významnými mezinárodními aktéry.

Klíčová slova: zahraniční politika, Rusko, Německo, Československo, energetika

Základní přehled získáte po prostudování:

DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19
HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17.
ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52
KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15

Kontrolní otázky:

1. Které byly hlavní bezpečnostní problémy střední Evropy po ukončení studené války
2. Jak se vyvíjely vztahy střední Evropy a Německa po jeho sjednocení?
3. Jaké byly důsledky rozpadu Československa pro střední Evropu?
4. Jaká byla pozice středoevropských států v 90. letech?

f) střední Evropa a krize: hlavním tématem tohoto bloku jsou problémy střední Evropy projevující se v souvislosti s krizovým vývoje v Evropě a světě v posledních dekádách; pozornost bude věnována dopadu finanční krize 2008 na středoevropské ekonomiky, sporům mezi V-4 a EU ve věci migrační krize a sílícím populistickým tendencím ve středoevropské politice a bezpečnostním aspektům tohoto vývoje

Klíčová slova: krize, migrace, populismus, bezpečnost

Základní přehled získáte po prostudování:

SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013.
KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14.
THER, P., Jiný konec dějin: eseje o velké transformaci po roce 1989. Praha: Karolinum 2022, s. 193-236.

Kontrolní otázky:

1.Jaká jsou hlavní bezpečnostní rizika v současné střední Evropě?
2. Jak se střední Evropa vyrovnávala s finanční krizí?
3. Srovnejte reakce středoevropských zemí na migrační/uprchlickou krizi?
4. Co bylo společného a co bylo specifického na řešení krize COVID.
5. Střední Evropa a ruská agrese na Ukrajině.