Základní informace o kurzu Úvod do sociologie (JSB 998)
Povinné předchozí kurzy: žádné
Doporučené předchozí kurzy: žádné
Vyučující: Petr Soukup (soukup@fsv.cuni.cz, konzultace úterý 7.30-8.00, místnost 3065)
Výuka: Út 12,30, v ak. roce 2020/2021 online výuka a přednášky na YT
Vysvětlení symbolů v sylabu: DL = doporučená literatura k další četbě (literatura na 1. místě je vždy nejvhodnější k tématu); OTP = Otázky a témata k přemýšlení (cvičení v sociologické imaginaci") NK = Navazující kurzy k tématu přednášky

Jednotlivé přednášky (témata, struktura, literatura a okruhy k zamyšlení):
1.Vznik sociologie jako vědy. Základní osobnosti (otcové zakladatelé) a jejich přínos dnešku. Je Marx mrtev? Platí Šalamounovo tvrzení, že vše již bylo řečeno?
Struktura přednášky:
1. Základy sociologického myšlení, protosociologie.
2. Comte jako zakladatel sociologie, tvůrce pojmenování disciplíny
3. Tři otcové zakladatelé - Marx, Weber, Durkeheim
4. Základní myšlenky a dílo Karla Marxe - třídy, třídní boj, ekonomický determinismus.
5. Základní myšlenky a dílo Emile Durkheima - sociální fakt, anomie, solidarita, sebevraždy jako sociální jev.
6. Základní myšlenky a dílo Maxe Webera - jednání, ideální typ, vznik kapitalismu.
DL: Osborne, R., B. van Loon. (2002). Sociologie. Portál. (str. 3-74)
Durkheim, E. (1998).Sociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy. Slon.
Keller, J. (2004). Dějiny klasické sociologie. Slon.
OTP: Liší se nějak historie sociologie od ostatních společenských disciplín. V čem jsou tyto historie podobné?
NK: Dějiny sociologie I,II (JSB 007, JSB 008)

2. Struktura sociologie. Základní disciplíny. Paradigma a jeho význam v sociologii. Dva zásadní modely sociologického vidění světa: nominalismus (akcent na aktéra) a realismus (akcent na skupinu a systém). Sociologie inspirovaná ekonomií, politickou vědou, filozofií, historiografií a přírodními vědami. Vnitřní strukturace sociologie.
Struktura přednášky:
1. Paradigma a jeho význam ve vědě.
2. Paradigmatické členění sociologie - 3 klíčové směry (konsensuální, konfliktní a interpretativní)
3. Hlavní autoři strukturního funkcionalismu (Parsons, Merton).
4. Hlavní autoři konfliktualismu (Marx, Dahrendorf). Kritická sociologie a C. W. Mills. Sociologická imaginace.
5. Hlavní směry interpretativní sociologie a jejich představitelé (symbolický interakcionismus a G.H. Mead, dramaturgická perspektiva E. Goffmana a etnometodologie H. Garfinkela)
DL:
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Bauman, Z., T. May. Myslet sociologicky, (zejména kap.1), 2. vydání. Slon.
Kun, T., S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Oikuméné.
Mills,Ch.W. (2002). Sociologická imaginace. Slon.
Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Nakladatelství studia Ypsilon.
Hayek, F. (1995). Kontrarevoluce vědy. Liberální institut.
OTP: Mají ostatní sociální vědy též svá paradigmata? Pokud ano, jaká jsou klíčová paradigmata ekonomie, politologie a psychologie?
NK: Sociologie I, II (JSB 002, JSB 003)

3. Sociologie jako věda o přechodu tradiční společnosti v moderní a moderní v postmoderní (postindustriální). Od agrárních společností ke společnosti informatické, rizikovém mcdonaldizované, ludické etc. Základní typologie společností.
Struktura přednášky:
1. Tradiční společnost a její základní charakteristika.
2. Přechod k moderní společnosti, proměny, zrod sociologického uvažování.
3. Vznik postmoderní společnosti. Původ pojmenování, hlavní procesy.
4. Jiné typologie vývoje společností.
5. Soudobé společnosti a jejich pojmenování.
6. Koncepce rizikové společnosti u U. Becka.
7. Postmateriální společnost R. Inglehrta a proměny oproti materiální společnosti.
8. G. Ritzer a jeho koncepce mcdonaldizované společnosti resp. společnosti kreditních karet.
DL:
Petrusek, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Slon.
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Bauman, Z. (1994). Úvahy o postmoderní době. Slon
Giddens,A. (2003). Důsledky modernity. Slon.
OTP: V jaké společnosti vlastně žijeme? Jaké by bylo její vhodné pojmenování dle Vašeho názoru?
NK: Současná sociologie I (JSB 010)

4. Jak se dělá sociologie? Jak zjistit kolik lidí sní svou večeři v klidu? A lze to vůbec zjistit? Limity sociologického výzkumu. Kvalitativní a nebo vs. kvantitativní přístup. Přehled zajímavých studií.
Struktura přednášky:
1. Tři stádia sociologického poznání - velké teorie, teorie středního dosahu a čistě empirická sociologie.
2. Vnitřní členění empirické sociologie - kvantitativní a kvalitativní výzkum, popis základních rozdílů.
3. Základní výzkumné metody sociologie - dotazování, pozorování, experiment, studium produktů lidské činnosti.
4. Výzkumně hypotézy a výzkumné otázky, jejich začlenění do výzkumu.
5. Dotazník jako základní nástroj sociologického poznání, jeho struktura, typy otázek.
6. Mix design jako propojení kvantitativního a kvalitativního výzkumu.
7. Ukázky výsledků některých zajímavých sociologických studií.
DL:
Osborne, R., B. van Loon. (2002). Sociologie. Portál. (str. 129-138)
Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum

OTP: Myslíte, že lze zkoumat společnost? Které metody Vám přijdou vhodné pro výzkum současných společností a které jsou nepoužitelné?
NK: Úvod do empirického výzkumu ve společenských vědách (JSB 012)

5. Společnost jako struktura a systém. Vliv jedince na společnost. Ukázka na 2 typech teorií-teorie T. Parsonse a teorie G.Homanse. Spojení teorií akcentujících aktéra a společnost (Giddens, Bourdieu).
Struktura přednášky:
1. Sociologie jako věda o systému vs. jedinci.
2. T. Parsons a jeho teorie systémů a podsystémů, úloha jedince v systémech.
3. G. Homans jako zakladatel teorie směny, sociologie inspirované behaviorismem a teorií užitku.
4. Propozice obsažené v teorii G. Homanse.
5. Teorie směny jako samostatná součást sociologie, G.S. Becker.
6. Pokus o propojení úlohy jedince a systému v teorii struktura A. Giddense a v teorii P. Bourdieu.
DL:
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Šubrt, J.(2001). Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Giddens,A. (2003). Důsledky modernity. Slon.
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Karolinum.
OTP:
Jaký je váš názor na individualismus v éře tržní ekonomiky? Jaký je vztah individualismu a odpovědnosti?
NK: Sociologie II

6. Sociologické pojetí kultury. Složky kultury z pohledu sociologie. Prolínání kultur, kulturní šok. Masová kultura a její kritika.
Socializace a sociální kontrola: internalizace kultury. Sociální norma, deviace a sankce. Teorie deviantního chování.
Struktura přednášky:
1. Sociologie jako věda o kultuře, příbuznost s kulturní antropologií a kulturálními studii.
2. Socializace jako proces vstřebání kultury, základní teorie socializace (Freud, Piaget, Mead).
3. Socializace a její načasování, možná selhání.
4. Základní směry teorií sociální deviace - biologický, psychologický a sociální.
5. Teorie anomie R. K. Mertova - základní typy adaptace.
6. Teorie racionálního chování - návaznost na Homanse. Teorie G.S. Beckera.
7. Etiketizační teorie - primární a sekundární deviace. Vliv společnosti na deviantního jedince.
8. Teorie diferenciálních asociací E. Sutherlanda - role skupin v dopsívání.
9. Permisivní společnost jako budoucnost?
DL:
Hrčka, M. (2001). Sociální deviace. Slon.
Lipovetsky,G. (1999). Soumrak povinnosti. Prostor.
Merton, R. K. (2000). Studie ze sociologické teorie. Slon.
Berger P., T. Luckman (1999). Sociální konstrukce reality. CDK.
Bourdieu, P. (2002). O televizi. Doplněk.
OTP:
Pokuste se vysvětlit pojem "kulturní tolerance"?. Jaký je váš názor na trest smrti? Argumentujte pro a proti.
NK: Sociologie kultury a umění (JSM 419). Sociální deviace (JSM 610).

7. Gender jako nové téma v sociologii. Genderové a rasové nerovnosti. Identita a sexualita. Feminismus jako filozofie a hnutí. Rodina v sociologii.
Struktura přednášky:
1. Gender - základní pojem. Utváření genderu.
2. Vliv rodiny a školy na generovou socializaci jedince.
3. Proměny genderu v dějinách, současný stav.
4. Lidská sexualita a její odlišnosti - sociálněvědní pohled. Typy lidské sexuality.
5. Rodina a její typy (nukleární, rozšířená, neúplná).
6. Proměny rodiny v historii.
7. Současná česká a evropská rodina.
8. Alternativy rodinného soužití.
DL:
Možný, I. (1999).Sociologie rodiny. Slon.
Možný, I. (1990). Moderní rodina: mýty a skutečnost. Blok.
Fafejta, M. (2004). Úvod do sociologie: pohlaví a sexuality. Věrovany : Piszkiewicz.
Lipovetsky,G. (2007). Třetí žena, 2. vyd. Prostor.
Libora Oates-Indruchová (ed.). (1998). Dívčí válka s ideologií : klasické texty angloamerického feministického myšlení. Slon.
Lipovetsky,G.(2002). Říše pomíjivosti. Pros