* Osnova přednášky:

1/ Úvod.
Osobnost v zorném poli sociálních a humanitních věd. Subjektivizace a individualizace dějin. Individualita v různých dobách a společnostech. Subjektivní stránka dějin nejen z perspektivy horních vrstev společnosti, nýbrž i těch méně významných. Viz například Carlo Ginzburg (Sýr a červi). Referenční publikace - Maria Ossowska: Ethos rycerski i jego odmiany. Warszawa: PWN 1973.

2/ Teorie osobnosti z psychologického hlediska.
Souhrn různých pojetí struktury, dynamiky a vývoje osobnosti, založených například na motivaci, učení a poznání. Stranou nezůstanou ani fenomenologicky založené teorie osobnosti, kognitivně vývojová pojetí apod. Sociálně psychologické teorie osobnosti bude reprezentovat především Philip Zimbardo. Psychoanalytický pohled na osobnost: aspekty dynamiky nevědomých sil a motivací. Problém identity jak individuální, tak skupinové. Například Erik H. Erikson: Dětství a společnost. Praha: Argo 2002, nebo týž: Mladý muž Luther. Praha: J. Kocourek 1996.

3/ Rysy osobnosti.
Charakterologie. Zesilující složky osobnosti (charisma, leadership, mesianita atd.). Stabilita a nestabilita osobnosti (disorders personality). Zkušenosti s manipulativností. Vnějškově a vnitřně řízená osobnost (David Riesman: Osamělý dav).

4/ Osobnost a společnost strukturalisticky.
Roland Barthes: Sade, Fourier, Loyola. Praha: Dokořán 2005. Problém přehnaných individualit, exaltovaných nebo akcentovaných osobností. Příklady: Pierre Abelard a protopop Avvakum. Individualizace - narcismus a dandysmus.

5/ Sociologické pojetí individualizace.
Koncept Norberta Eliase. Dále Eliasova biografie W.A. Mozarta.

6/ Osobnost a prostředí.
Kulturní osobnost v antropologii. Ruth Benedict(ová) a její vzory kultury. Otázka národního charakteru. Hyppolite Taine o Napoleonovi. Hledání kořenů, determinace prostředím. Česká sociologie - Emanuela Chalupného studie o osobnostech: například Jan Žižka, Karel Havlíček, Emil Hácha. Vlastně studie o jihočeské povaze; blíží se k pojetí „social character“. Také připomenutí bestselleru Malcolma Gladwella: Outliers. The Story of Succes.

7/ Byrokratická struktura a osobnost. Příslušná kapitola z Roberta K. Mertona: Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON 2000. Příklady byrokratů, dodržování pravidel, pedantérie. Vůdcové a vládci.

8/ Středověká osobnost.
Přínos francouzské školy Análů ke studiu osobnosti. Biografie a autobiografie spojené s konceptem individua. Přínos Jacquese Le Goffa (například biografie sv. Františka z Assisi) a Jeana-Clauda Schmitta (k obrácení žida Hermanna). Vlastní životopis Karla IV. a jeho interpretace. Hagiografický model biografií.

9/ Moderní osobnost.
Sociologické analýzy Tzvetana Todorova (V mezní situaci). Osobnost v zátěžových situacích (viz například Emil Utitz: Psychologie života v koncentračním táboře Terezín; dále Frankl). Referenční monografie Maurice Agulhona De Gaulle. Dějiny, symbol, mýtus. Fascinace Johnem F. Kennedym. (Viz Robert Dalek: Nedokončený život. John F. Kennedy, 1917 - 1963. Praha: Argo 2006.)

10/ Studium elit.
Millsova Mocenská elita. Sociologický výzkum elit (např. P. Frič).

11/ Osobnost jako celebrita.
Mills o celebritách ve své práci Mocenská elita. Celebrity ve vývoji. Mašinérie slávy a „průmysl celebrit“. Sociální a kulturní signifikance slavných lidí. Personální idoly a ikony. Od osobnosti Nelsona Mandely ke fenoménu Lady Gaga. Giuseppe Garibaldi jako jedna z prvních celebrit. „Demokratizace“ slávy. Badatelé v oblasti studia celebrit: Daniel Boorstin, Grame Turner, Leo Braudy a další.

12/ Nepravé osobnostní charakteristiky.
Osobnosti, jimž jsou připisovány schopnosti, které ve skutečnosti nemají. Viz například magické schopnosti francouzských a anglických králů. (Marc Bloch: Králové divotvůrci.) Jinak sociolog Eduard Urbánek: Marxismus v konfrontaci s buržoazní koncepcí sociální role. Role, masky, charaktery. Praha: Univerzita Karlova 1979.